Vědecký zákon: Porovnání verzí
odkaz |
m typo |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Vědecký zákon''' je tvrzení v podobě [[zákon]]a, které zobecňuje chování nějakého systému napříč množinou [[podmínka|podmínek]]. Aby bylo tvrzení pokládáno za zákon, musí být široká paleta těchto podmínek známá. Takový zákon musí mít dobře zdokumentovaná úspěšná použití a rozšíření na další podmínky. Podobně by měly být známy [[okrajová podmínka|okrajové podmínky]] platnosti zákona. Vědecký zákon je tedy vědecké zobecnění [[příroda|přírodních]] dějů v přírodě založené na [[empirie|empirickém]] pozorování. Empirické zákony jsou závěry založené na opakovaných pokusech po mnoho let a jsou široce přijímány vědci. Sestavení popisů dějů v přírodě pomocí vědeckých zákonů je cílem [[věda|vědy]]. |
'''Vědecký zákon''' je tvrzení v podobě [[zákon]]a, které zobecňuje chování nějakého systému napříč množinou [[podmínka|podmínek]]. Aby bylo tvrzení pokládáno za zákon, musí být široká paleta těchto podmínek známá. Takový zákon musí mít dobře zdokumentovaná úspěšná použití a rozšíření na další podmínky. Podobně by měly být známy [[okrajová podmínka|okrajové podmínky]] platnosti zákona. Vědecký zákon je tedy vědecké zobecnění [[příroda|přírodních]] dějů v přírodě založené na [[empirie|empirickém]] pozorování. Empirické zákony jsou závěry založené na opakovaných pokusech po mnoho let a jsou široce přijímány vědci. Sestavení popisů dějů v přírodě pomocí vědeckých zákonů je cílem [[věda|vědy]]. |
||
| Řádek 5: | Řádek 6: | ||
Ačkoli pojem „vědecký zákon“ je úzce spjat s pojmem „vědecká teorie“, vědecký zákon nenahrazuje vědeckou teorii, se kterou je spjat. Vědecký zákon popisuje pozorování v přírodě, zatímco vědecká teorie se jej snaží vysvětlit. |
Ačkoli pojem „vědecký zákon“ je úzce spjat s pojmem „vědecká teorie“, vědecký zákon nenahrazuje vědeckou teorii, se kterou je spjat. Vědecký zákon popisuje pozorování v přírodě, zatímco vědecká teorie se jej snaží vysvětlit. |
||
Termín „vědecký zákon“ je tradičně spojen s [[přírodní vědy|přírodními vědami]], takže se zaměňuje za pojem „[[přírodní zákon]]“. Své zákony má tak [[fyzika]], takže se můžeme setkat i se |
Termín „vědecký zákon“ je tradičně spojen s [[přírodní vědy|přírodními vědami]], takže se zaměňuje za pojem „[[přírodní zákon]]“. Své zákony má tak [[fyzika]], takže se můžeme setkat i se ztotožněním s pojmem „fyzikální zákon“. Někdy se tím myslí výhradně fundamentální fyzikální zákony. Své vědecké zákony má i třeba [[biologie]], například [[Mendelovy zákony dědičnosti]]. [[Humanitní a společenské vědy]] mají také své zákony.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Ehrenberg |
| příjmení = Ehrenberg |
||
| jméno = Andrew |
| jméno = Andrew |
||
Verze z 14. 8. 2008, 00:47
Vědecký zákon je tvrzení v podobě zákona, které zobecňuje chování nějakého systému napříč množinou podmínek. Aby bylo tvrzení pokládáno za zákon, musí být široká paleta těchto podmínek známá. Takový zákon musí mít dobře zdokumentovaná úspěšná použití a rozšíření na další podmínky. Podobně by měly být známy okrajové podmínky platnosti zákona. Vědecký zákon je tedy vědecké zobecnění přírodních dějů v přírodě založené na empirickém pozorování. Empirické zákony jsou závěry založené na opakovaných pokusech po mnoho let a jsou široce přijímány vědci. Sestavení popisů dějů v přírodě pomocí vědeckých zákonů je cílem vědy.
Vědecký zákon se týká skutečného světa. Proto musí být založen na pozorování a musí být možno jej testovat a případně dokázat jeho neplatnost. Analytická tvrzení, která jsou pravdivá nebo nepravdivá sama o sobě, nejsou vědeckými zákony, i když mohou být součástí vědeckých teorií.
Ačkoli pojem „vědecký zákon“ je úzce spjat s pojmem „vědecká teorie“, vědecký zákon nenahrazuje vědeckou teorii, se kterou je spjat. Vědecký zákon popisuje pozorování v přírodě, zatímco vědecká teorie se jej snaží vysvětlit.
Termín „vědecký zákon“ je tradičně spojen s přírodními vědami, takže se zaměňuje za pojem „přírodní zákon“. Své zákony má tak fyzika, takže se můžeme setkat i se ztotožněním s pojmem „fyzikální zákon“. Někdy se tím myslí výhradně fundamentální fyzikální zákony. Své vědecké zákony má i třeba biologie, například Mendelovy zákony dědičnosti. Humanitní a společenské vědy mají také své zákony.[1]
Někteří filozofové, jako například Descartes, striktně rozlišují mezi vědeckým přírodním zákonem jako něco vlastního přírodě a poznáním tohoto přírodního zákona, které označují jako vědecký zákon.[2]
Zejména fundamentální fyzikální zákony jsou často považovány za krásné a krása se u nich předpokládá. Tato krása pramení zřejmě z toho, že obvykle popisují nějakou symetrii. V jiných případech nebo oborech se elegance a priori nepožaduje. Například Newton vysvětloval svou víru v asymetrii vesmíru právě svým přesvědčením, že jeho zákony ji vyjadřují.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scientific law na anglické Wikipedii.
- ↑ EHRENBERG, Andrew. Even the Social Sciences Have Laws. Nature. Roč. 1993, čís. 6445, s. 385.
- ↑ Vývoj pojmu zákona..., Vladimír Kyprý Descartes: „…vědecký zákon přírodní (je) totéž co vědecký lidský poznatek o přírodním zákonu…“