Mendelovy zákony dědičnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Dědičnost barvy květu (hrách setý) podle Mendela

Mendelovy zákony dědičnosti shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležícími k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora Mendela, nicméně on sám je takto explicitně neformuloval.

Mendelovy fenotypové zákony[editovat | editovat zdroj]

Sedm charakteristik hrachoru pozorovaných Mendelem a popsaných v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“

1. Zákon o uniformitě hybridů[editovat | editovat zdroj]

Zákon o uniformitě hybridů F1 generace homozygotů (Také První Mendelův zákon)

  • Křížíme-li dominantního homozygota s homozygotem recesivním, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejní. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky.
    • To znamená, že při křížení červenokvětých se žlutokvětými rostlinami můžeme dostat všechny červené, všechny žluté, výjimečně též například oranžové, ale nikdy ne část žlutých a část červených.
    • Je jedno, zda je dopraven pyl hrachoru s kupříkladu červeným květem na hrachor kvetoucí žlutě nebo naopak.

2. Zákon o štěpení v potomstvu hybridů[editovat | editovat zdroj]

  • Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr.
    • např. 1:2:1, 3:1,...

Mendelovy genotypové zákony[editovat | editovat zdroj]

1. Zákon o samostatnosti alel[editovat | editovat zdroj]

  • Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel.

2. Zákon o segregaci alel[editovat | editovat zdroj]

  • Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel.

3. Zákon o nezávislé kombinaci alel[editovat | editovat zdroj]

Zákon o volné kombinovatelnosti alel s výjimkou genů ve vazbě

  • Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]