Zatáčkoměr: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: no:Svingehastighetsmåler
předělání
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:TurnAndBankIndicator.png|thumb|Tady je zrovna v klidu]]
[[Soubor:TurnAndBankIndicator.png|thumb|Tady je zrovna v klidu]]
'''Zatáčkoměr''' je letecký přístroj, který využívá vlastnosti roztočeného [[setrvačník]]u zavěšeného v rámečku. Slouží k ukazování [[úhlová rychlost|úhlové rychlosti]] otáčení, neukazuje tedy náklon. Chyby zatáčkoměru jsou zanedbatelné, protože zpoždění skoro nemá. Pro jednoduší odečítání bývá vybaven pneumatickým tlumícím zařízením.
'''Zatáčkoměr''' je letecký přístroj, který využívá vlastnosti roztočeného [[setrvačník]]u zavěšeného v rámečku. Přístroj měří [[úhlová rychlost|úhlovou rychlost]] zatáčení. Tato hodnota sice není pro [[pilot]]a příliš zajímavá, ale souvisí s náklonem a [[rychlost]]í letu (úměrnost platí pouze při [[zatáčka (létání)|správné zatáčce]] !). Stupnice většiny zatáčkoměrů je cejchována ve stupních náklonu a je na ní také vyznačena rychlost letu pro kterou stupnice platí (při vyšší rychlosti odpovídá stejné výchylce ručičky větší náklon).


Výhodou zatáčkoměru je jeho malé zpoždění a zejména jednoduchost a z toho vyplývající vysoká spolehlivost. Velkou nevýhodou je nedokonalé tlumení - pokud letadlo neletí v klidném vzduchu (a ten je v mraku málokdy), tak se ručička třepe kolem správné hodnoty, což znesnadňuje pilotáž podle zatáčkoměru. Z tohoto důvodu se u dnešních [[letadlo|letadel]] běžně pro [[let podle přístrojů]] nepoužívá, ale spolu s [[variometr]]em slouží jako zdvojující přístroje pro případ vysazení [[umělý horizont|umělého horizontu]].
U malých [[letadlo|letadel]] je zatáčkoměr poháněn [[Stejnosměrný proud|stejnosměrným elektrickým proudem]] (12V, 24V, ale i 3 x 36 V 400 Hz), ale někdy je pohon i pneumatický. Zatáčkoměr často bývá kombinován s jinými přístroji např. s [[příčný sklonoměr|příčným sklonoměrem]] - takový přístroj je pak v žargonu pilotů nazýván „''kulička-ručička''“. Podle kombinace výchylek zatáčkoměru a sklonoměru pilot určuje koordinaci zatáčky, tedy to, zda je zatáčka prováděna bez [[skluz]]u či [[výkluz]]u. Některé sklonoměry mají indikační siluetu letadla místo ručičky. Při indikaci koordinované zatáčky , musí být kulička zatáčkoměru uvnitř vyznačeného neutrálního pole.
Zatáčkoměr může být poháněn [[Stejnosměrný proud|stejnosměrným elektrickým proudem]] (12V, 24V), [[Střídavý proud|střídavým proudem]] (většinou 3 x 36 V 400 Hz) nebo pneumaticky. Pro jednoduší odečítání bývá vybaven pneumatickým tlumícím zařízením.


Zatáčkoměr je většinou kombinován s [[relativní příčný sklonoměr|relativním příčným sklonoměrem]] (kuličkou) pomocí které pilot určuje koordinaci zatáčky, tedy to, zda je zatáčka prováděna bez [[skluz]]u či [[výkluz]]u. Takový přístroj je pak v žargonu pilotů nazýván „''kulička-ručička''“. Zatáčkoměr může být kombinován také s variometrem.
{{Letecký pahýl}}

{{Letecký pahýl}}


[[Kategorie:Letecké přístroje]]
[[Kategorie:Letecké přístroje]]

Verze z 22. 4. 2008, 21:41

Tady je zrovna v klidu

Zatáčkoměr je letecký přístroj, který využívá vlastnosti roztočeného setrvačníku zavěšeného v rámečku. Přístroj měří úhlovou rychlost zatáčení. Tato hodnota sice není pro pilota příliš zajímavá, ale souvisí s náklonem a rychlostí letu (úměrnost platí pouze při správné zatáčce !). Stupnice většiny zatáčkoměrů je cejchována ve stupních náklonu a je na ní také vyznačena rychlost letu pro kterou stupnice platí (při vyšší rychlosti odpovídá stejné výchylce ručičky větší náklon).

Výhodou zatáčkoměru je jeho malé zpoždění a zejména jednoduchost a z toho vyplývající vysoká spolehlivost. Velkou nevýhodou je nedokonalé tlumení - pokud letadlo neletí v klidném vzduchu (a ten je v mraku málokdy), tak se ručička třepe kolem správné hodnoty, což znesnadňuje pilotáž podle zatáčkoměru. Z tohoto důvodu se u dnešních letadel běžně pro let podle přístrojů nepoužívá, ale spolu s variometrem slouží jako zdvojující přístroje pro případ vysazení umělého horizontu.

Zatáčkoměr může být poháněn stejnosměrným elektrickým proudem (12V, 24V), střídavým proudem (většinou 3 x 36 V 400 Hz) nebo pneumaticky. Pro jednoduší odečítání bývá vybaven pneumatickým tlumícím zařízením.

Zatáčkoměr je většinou kombinován s relativním příčným sklonoměrem (kuličkou) pomocí které pilot určuje koordinaci zatáčky, tedy to, zda je zatáčka prováděna bez skluzu či výkluzu. Takový přístroj je pak v žargonu pilotů nazýván „kulička-ručička“. Zatáčkoměr může být kombinován také s variometrem.

Šablona:Letecký pahýl