Zend: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nové heslo
 
m Opraveno podle https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
Řádek 31: Řádek 31:
| vydavatel = Livius.-org
| vydavatel = Livius.-org
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref> Obsahuje různé pokusy o vysvětlení svatých textů a staly se základem [[Exegeze|exegetické]] literatury [[Sásánovská říše|sasánovské doby]]. Lze předpokládat že podobná exegetická literatura existovala již v době kdy ještě byla avestánština jazykem běžně srozumitelným. Naznačuje to například fakt že ''[[Hérbedestán]]'', příručka pro výuku kněžstva, obsahuje avestánské pasáže podobného charakteru, a na existenci dalších snad odkazují [[gáthy]]. Takové pokusy o interpretaci Avesty mohly vést například ke vzniku [[zurvanismus|zurvanismu]] nebo ztotožnění perské bohyně [[Anáhitá|Anáhity]] se zarathuštrickou Ardí Súrou, a k výrazné celkově proměně [[Zarathuštrismus|zarathuštrického]] náboženství vůbec.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Obsahuje různé pokusy o vysvětlení svatých textů a staly se základem [[Exegeze|exegetické]] literatury [[Sásánovská říše|sásánovské doby]]. Lze předpokládat že podobná exegetická literatura existovala již v době kdy ještě byla avestánština jazykem běžně srozumitelným. Naznačuje to například fakt že ''[[Hérbedestán]]'', příručka pro výuku kněžstva, obsahuje avestánské pasáže podobného charakteru, a na existenci dalších snad odkazují [[gáthy]]. Takové pokusy o interpretaci Avesty mohly vést například ke vzniku [[zurvanismus|zurvanismu]] nebo ztotožnění perské bohyně [[Anáhitá|Anáhity]] se zarathuštrickou Ardí Súrou, a k výrazné celkově proměně [[Zarathuštrismus|zarathuštrického]] náboženství vůbec.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kreyenbroek
| příjmení = Kreyenbroek
| jméno = Philip G.
| jméno = Philip G.

Verze z 21. 4. 2021, 09:15

Zend, též Zand, je středoperský překlad Avesty, jež byla sepsána v avestánštině, doplněný o komentáře.[1] Někdy je výraz Zend-Avesta nesprávně užíván pro Avestu samotnou.[2] Obsahuje různé pokusy o vysvětlení svatých textů a staly se základem exegetické literatury sásánovské doby. Lze předpokládat že podobná exegetická literatura existovala již v době kdy ještě byla avestánština jazykem běžně srozumitelným. Naznačuje to například fakt že Hérbedestán, příručka pro výuku kněžstva, obsahuje avestánské pasáže podobného charakteru, a na existenci dalších snad odkazují gáthy. Takové pokusy o interpretaci Avesty mohly vést například ke vzniku zurvanismu nebo ztotožnění perské bohyně Anáhity se zarathuštrickou Ardí Súrou, a k výrazné celkově proměně zarathuštrického náboženství vůbec.[3]

Reference

  1. VAVROUŠEK, Petr. Učení nejstaršího mazdaismu. In: ZEMÁNEK, Petr. Chatreššar : Ročenka Ústavu starého Předního východu a srovnávací jazykovědy. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. S. 50.
  2. Avesta [online]. Livius.-org [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KREYENBROEK, Philip G. Exegesis – In Zoroastrianism [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)