Ökuz Mehmed Paša: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba 2 |
{{Infobox - osoba 2 |
||
| barva = |
|||
| rod = |
|||
| občanství = |
|||
| země = |
|||
| bydliště = |
|||
| alma mater = |
|||
| vzdělání = |
|||
| povolání = |
|||
| vyznání = [[Sunnitský islám]] |
|||
| dynastie = [[Osmané]] ''(po sňatku)'' |
|||
| funkce = {{Infobox - osoba 2/úřad <!-- podinfobox úřad, lze vložit vícekrát, pro libovolný počet úřadů --> |
|||
| pořadí = |
| pořadí = 54. |
||
| úřad = [[ |
| úřad = [[Velký vezír|osmanský velkovezír]] |
||
| období = [[1614]]-[[1616]]<br /> [[1619]] |
| období = [[1614]]-[[1616]]<br /> [[1619]] |
||
| spolu s = |
| spolu s = |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| panovník = [[Ahmed I.]]<br /> [[Osman II.]] |
| panovník = [[Ahmed I.]]<br /> [[Osman II.]] |
||
}} |
}} |
||
| choť = [[Gevherhan Sultan (dcera Ahmeda I.)|Gevherhan Sultan]] |
|||
| partner = |
|||
| děti = |
|||
| otec = |
|||
| matka = |
|||
| příbuzní = |
|||
| ocenění = |
|||
| národnost = |
|||
| zeměpisná délka = <!-- místa pohřbení, pouze desetinným číslem bez světové strany (například E) --> |
|||
| barva textu = |
|||
| pseudonym = |
|||
| jméno = Ökuz Mehmed Paša |
|||
| obrázek = |
|||
| popisek = |
|||
| celé jméno = |
|||
| rodné jméno = |
|||
| chrámové jméno = |
|||
| posmrtné jméno = |
|||
| jiná jména = |
|||
| zeměpisná šířka = <!-- místa pohřbení, pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) --> |
|||
| datum narození = ? |
|||
| místo narození = |
|||
| datum úmrtí = [[23. prosinec|23. prosince]] [[1619]] |
|||
| místo úmrtí = [[Konstantinopol]], [[Osmanská říše]] |
|||
| příčina úmrtí = uškrcením |
|||
| datum pohřbení = |
|||
| místo pohřbení = |
|||
| podpis = |
|||
}} |
}} |
||
'''„Ökuz“ Mehmed Paša''' (? – [[23. prosinec|23. prosince]] [[1619]]), známý také jako '''Kara Mehmed Paša''' (kara – černý), byl osmanský státník a zpočátku [[17. století]] vojenský velitel, který byl dvakrát držitelem funkce velkovezíra, poprvé v letech [[1614]]–[[1617]] (za vlády sultána [[Ahmed I.|Ahmeda I.]]) a podruhé od ledna do prosince [[1619]] (za vlády [[Osman II.|Osmana II.]]). Byl také guvernérem [[Egypt]]a v letech [[1607]]–[[1611]]. Ökuz Mehmed Paša byl často nazýván ''Kul Kiran'' (bývalý otrok) díky jeho úspěchu při potlačení vzpoury v [[Egypt]]ě krátce po roce [[1600]] (vojáci byly často pouzí otroci, turecky ''kul''). |
'''„Ökuz“ Mehmed Paša''' (? – [[23. prosinec|23. prosince]] [[1619]]), známý také jako '''Kara Mehmed Paša''' (kara – černý), byl osmanský státník a zpočátku [[17. století]] vojenský velitel, který byl dvakrát držitelem funkce velkovezíra, poprvé v letech [[1614]]–[[1617]] (za vlády sultána [[Ahmed I.|Ahmeda I.]]) a podruhé od ledna do prosince [[1619]] (za vlády [[Osman II.|Osmana II.]]). Byl také guvernérem [[Egypt]]a v letech [[1607]]–[[1611]]. Ökuz Mehmed Paša byl často nazýván ''Kul Kiran'' (bývalý otrok) díky jeho úspěchu při potlačení vzpoury v [[Egypt]]ě krátce po roce [[1600]] (vojáci byly často pouzí otroci, turecky ''kul''). |
||
| Řádek 88: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Manželé osmanských princezen]] |
[[Kategorie:Manželé osmanských princezen]] |
||
[[Kategorie:Osmanští velkovezíři v 17. století]] |
[[Kategorie:Osmanští velkovezíři v 17. století]] |
||
[[Kategorie:Osmanští guvernéři Egypta]] |
|||
Verze z 29. 10. 2020, 16:26
| Ökuz Mehmed Paša | |
|---|---|
| Narození | ? |
| Úmrtí | 23. prosince 1619 Konstantinopol, Osmanská říše |
| Příčina úmrtí | uškrcením |
| Tituly a úřady | |
| 54. osmanský velkovezír | |
| Období | 1614-1616 1619 |
| Panovník | Ahmed I. Osman II. |
|
| |
| Vyznání | Sunnitský islám |
| Dynastie | Osmané (po sňatku) |
| Manžel/ka | Gevherhan Sultan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
„Ökuz“ Mehmed Paša (? – 23. prosince 1619), známý také jako Kara Mehmed Paša (kara – černý), byl osmanský státník a zpočátku 17. století vojenský velitel, který byl dvakrát držitelem funkce velkovezíra, poprvé v letech 1614–1617 (za vlády sultána Ahmeda I.) a podruhé od ledna do prosince 1619 (za vlády Osmana II.). Byl také guvernérem Egypta v letech 1607–1611. Ökuz Mehmed Paša byl často nazýván Kul Kiran (bývalý otrok) díky jeho úspěchu při potlačení vzpoury v Egyptě krátce po roce 1600 (vojáci byly často pouzí otroci, turecky kul).
Osobní život
Předtím, než se stal guvernérem a velkovezírem, byl Mehmed Paša tzv. silahdar, vysoce postavený voják v sultánově stráži.
Oženil se s princeznou Gevherhan Sultan, dcerou sultána Ahmeda I. a Kösem Sultan.
Guvernér Egypta
Než se Mehmed stal poprvé velkovezírem, byl v roce 1607 jmenován guvernérem Egypta a zastával tento post až do roku 1611. V roce 1604, tři roky před získáním této funkce, byl guvernérem Egypta Maktul Haci Ibrahim Paša. Ten byl zavražděn hindskými vojáky z jeho vlastních řad. Tato událost způsobila na následující 3 roky nestabilitu Egypta, kdy tento osud potkal další dva guvernéry. Hadim Mehmed Paša a Yemnli Hasan Paša nebyli schopní tuto vzpouru potlačit.
Když Mehmed Paša nastoupil do této funkce, jeho silné metody a osobnost mu umožnili potlačit hindské vojáky a zrušil nelegální daň, která byla uvalena na egyptský venkov. Po prvním vylodění v Alexandrii získal podporu veřejnosti tím, že navštívil hrobku místních svatých a vzdal hold Mamlukům. Nařídil také opravu mamluckých budov a jiných staveb. Poté nechal popravit guvernéry těch oblastí, kteří zapříčinili vzpouru hindských vojáků a zavedli daň, která nebyla schválena.
Napětí vyústilo v únoru roku 1609, kdy se povstalci shromáždili ve městě Tanta a setkali se u hrobky Ahmada al-Badawi, egyptského nejslavnějšího světce, kde přísahali, že budou nadále odporovat snahám Mehmeda Paši. Poté shromáždili vojsko a drancovali vesnice, aby měli dostatek zásob. Mehmed Paša také shromáždil jednotky, i když někteří úředníci trvali na diplomatickém řešení. S tím Mehmed souhlasil a vyslal muftího Altiparmaka Mehmeda Efendi a úředníka, aby vyjednávali se vzbouřenci. Muftí jim navrhoval určitou moc nad územím, avšak to odmítli a Mehmed začal mobilizovat armádu.
Jednotky Mehmeda Paši se střetly se vzbouřenci na severu Káhiry. Vzbouřenci, kteří nebyli připraveni, prohráli bitvu, a pašovy jednotky jich nechaly 250 popravit, zatímco ostatní byli vyhoštěni do exilu v Jemenu.
Za úspěch při této události byl Mehmed zproštěn otroctví a podrobil se mamlucké a osmanské nadvládě. Pokračoval i nadále ve veřejně prospěšných pracích a pokoušel se reformovat fiskální a vojenskou administrativu v egyptském ejáletu, snížil počet bejů na 12, i když to bylo později zrušeno. V roce 1611 byl sultánem povolán zpět do Konstantinopole.
Velkovezír
Mehmed Paša byl velkovezírem v letech 1614–1616 a poté znovu od ledna do prosince roku 1619. Když byl ve funkci, byl často nazýván Kara Mehmed Paša a tato přezdívka pro něj byla používána za jeho zády (i když ji pravděpodobně musel během svého života slyšet) díky jeho velkým stavbám a také proto, že jeho otec byl kovářem skotu v istambulské čtvrti Karagümrük. V historii byla přezdívka Kara (turecky černá) používána kvůli barvě vlasů nebo metaforicky pro někoho odvážného a statečného.
Během svého života se jako velkovezír zapojil do útoku na Vídeň s pouhými 47 jezdci, aniž by informoval jiného vezíra v hlavním městě. Tento útok skončil totální porážkou a stál jej později život. Někteří historikové považují tento útok za třetí napadení Vídně osmanskými Turky, i když porovnávat jej s tím prvním, který vedl sultán Sulejman I. v roce 1529 a později Kara Mustafa Paša v roce 1683, není možné.
Guvernér provincie Aidin
Mezi dvěma obdobími, kdy byl velkovezírem, zastával funkci guvernéra v Aidin (později součást západní části provincie Anatolie). Jako guvernér se zde zapsal do historie svými stavbami v karavanseráji ve městě Kuşadası, které jsou po něm i pojmenovány. Ty byly zaměřeny na rozvoj obchodu a přilákání obchodních lodí do místního přístavu (v té době byl přístav využíván mnohem více než ten v Izmiru, jak popisovali tehdejší evropští obchodníci). Nyní se karavanseráj využívá jako luxusní hotel a nákupní centrum. Další karavanseráj vybudoval ve městě Ulukışla; užíval se během výprav proti Safíovcům během Osmansko-perské války (1603–18), která nakonec skončila osmanskou porážkou.
Smrt
Mehmed Paša byl uškrcen ve funkci v prosinci roku 1619 mladými janičáry, u kterých hledal útočiště.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ökuz Mehmed Pasha na anglické Wikipedii.
