Teorie generací

Teorie generací (nebo sociologie generací) je teorie představovaná Karlem Mannheimem v jeho eseji z roku 1928 „Das Problem der Generationen“ a přeložena do angličtiny v roce 1952 jako „Problém generací“. Tato esej byla popsána jako „nejsystematičtější a plně rozvinutá“, dokonce označována jako „klíčový teoretický přístup k generacím jako k sociologickému fenoménu“. Podle Mannheima jsou lidé značně ovlivňováni sociohistorickým prostředím jejích mládí; na základě sdílené zkušenosti vznikají sociální kohorty, které zase ovlivňují události, formující budoucí generace. Někteří kritici tvrdí, že teorie generací se soustředí kolem západních myšlenek a postrádá širší kulturní porozumění. Jiní tvrdí, že teorie generací by měla být globální, vzhledem k stále globalizovanější povaze současné společnosti.

Teorie

Mannheim definoval generaci jako skupinu jednotlivců stejného věku, jejichž členové zažili pozoruhodnou historickou událost ve stanoveném časovém období.

Podle Mannheima je sociální vědomí a perspektiva mladosti, která dosáhne zralosti v určitém čase a místě (to, co nazval „generační umístění“), značně ovlivněny významnými historickými událostmi té doby (čímž se stává „generací ve skutečnosti“). Generační umístění ukazuje na „určité konkrétní způsoby chování, cítění a myšlení“ a formativní zážitky v době mládí jsou zvýrazněny jako klíčové období, ve kterém se formují sociální generace. Důležité je však to, že k této významné historické události musí dojít, a musí zapojit jednotlivce v jejich mladém věku (a tak utvářet jejich životy, protože pozdější zkušenosti budou mít tendenci získávat význam z těchto raných zkušeností). Pouhá chronologická soudobost nestačí k vytvoření společného generačního vědomí. Mannheim zdůrazňuje, že ne každá generace si vyvine originální a výrazné vědomí. Podaří se generaci vyvinout určitý druh vědomí, do značné míry závisí na tempu socíalních změn („tempo změny“). Uznává, že biologický rytmus lidské existence hraje důležitou roli ve společenských změnách a historickém vývoji.

Mannheim rovněž poznamenává, že ke společenské změně může docházet postupně, aniž by byly nutné významné historické události. Tyto události se častěji vyskytují v době zrychlených sociálních a kulturních změn. Mannheim také poznamenal, že členové generace jsou interně rozvrstveni (podle jejich umístění, kultury, třídy atd.), tím pádem mohou vnímat různé události z různých úhlů, a proto nejsou zcela homogenní. I s „generací ve skutečnosti“ mohou existovat různé formy reakce na konkrétní historickou situaci, čímž se stratifikuje řada „generačních jednotek“ (nebo „sociálních generací“).

Využití

Mannheimova teorie generací byla použita k vysvětlení toho, jak důležité historické, kulturní a politické události koncem 50. a začátkem 60. let 20. století vzdělávaly mládež o nerovnostech v americké společnosti a vyvolaly přesvědčení, že tyto nerovnosti je nutně změnit individuálními a kolektivními silami. To vedlo vlivnou menšinu mladých lidí ve Spojených státech k aktivitě sociálních hnutí. Na druhé straně generace, která dospěla v době 60. a 70. let 20. století, mnohem méně se angažovala v aktivitě sociálních hnutí, protože (podle teorie generací) události té doby přispívaly k politické orientaci, která zdůraznila individuální naplnění, než zapojení do sociálních hnutí a zpochybnění statusu quo.

K dalším významným uplatněním Mannheimovy teorie, které ilustrují dynamiku generačních změn, patří např. dopady Velké deprese  v USA na orientaci mládeže na práci a politiku, vliv nacistického režimu Německa na politický postoj německé mládeže, změna vzorů občanské angažovanosti  v USA.

Mannheimovu esej o generacích lze číst jako text, ve kterém je tento dialektický symbiotický vztah charakterizován jako zcela zásadní pro vytvoření jednotlivců a společnosti, biografii a historii.

Literatura

Mannheim, Karl (1952). "The Problem of Generations". In Kecskemeti, Paul (ed.). Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5. New York: Routledge.

Pilcher, Jane. Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy. 1993.