Teorie generací: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
odkaz
Řádek 129: Řádek 129:


== Literatura ==
== Literatura ==
Mannheim, Karl (1952). "[[Teorie generací|The Problem of Generations]]". In Kecskemeti, Paul (ed.). ''Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5''. New York: Routledge.
Mannheim, Karl (1952). "[https://www.1000dokumente.de/pdf/dok_0100_gen_de.pdf The Problem of Generations]". In Kecskemeti, Paul (ed.). ''Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5''. New York: Routledge.


Pilcher, Jane. ''[https://www.jstor.org/stable/591659?seq=1#metadata_info_tab_contents Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy].'' 1993.
Pilcher, Jane. ''[https://www.jstor.org/stable/591659?seq=1#metadata_info_tab_contents Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy].'' 1993.

Verze z 3. 12. 2019, 14:00

Teorie generací (nebo sociologie generací) je teorie představovaná Karlem Mannheimem v jeho eseji z roku 1928 „Das Problem der Generationen“ a přeložena do angličtiny v roce 1952 jako „Problém generací“.[1] Tato esej byla popsána jako „nejsystematičtější a plně rozvinutá“, dokonce označována jako „klíčový teoretický přístup k generacím jako k sociologickému fenoménu“.[2] Podle Mannheima jsou lidé značně ovlivňováni sociohistorickým prostředím jejích mládí; na základě sdílené zkušenosti vznikají sociální kohorty, které zase ovlivňují události, formující budoucí generace.[2] Někteří kritici tvrdí, že teorie generací se soustředí kolem západních myšlenek a postrádá širší kulturní porozumění.[3][4] Jiní tvrdí, že teorie generací by měla být globální, vzhledem k stále globalizovanější povaze současné společnosti.[5]

Teorie

Mannheim definoval generaci jako skupinu jednotlivců stejného věku, jejichž členové zažili pozoruhodnou historickou událost ve stanoveném časovém období.[2]

Podle Mannheima je sociální vědomí a perspektiva mladosti, která dosáhne zralosti v určitém čase a místě (to, co nazval „generační umístění“), značně ovlivněny významnými historickými událostmi té doby (čímž se stává „generací ve skutečnosti“).[2][6] Generační umístění ukazuje na „určité konkrétní způsoby chování, cítění a myšlení“[1] a formativní zážitky v době mládí jsou zvýrazněny jako klíčové období, ve kterém se formují sociální generace.[2] Důležité je však to, že k této významné historické události musí dojít, a musí zapojit jednotlivce v jejich mladém věku (a tak utvářet jejich životy, protože pozdější zkušenosti budou mít tendenci získávat význam z těchto raných zkušeností). Pouhá chronologická soudobost nestačí k vytvoření společného generačního vědomí.[2] Mannheim zdůrazňuje, že ne každá generace si vyvine originální a výrazné vědomí.[2] Podaří se generaci vyvinout určitý druh vědomí, do značné míry závisí na tempu socíalních změn („tempo změny“).[2] Uznává, že biologický rytmus lidské existence hraje důležitou roli ve společenských změnách a historickém vývoji.[2]

Mannheim rovněž poznamenává, že ke společenské změně může docházet postupně, aniž by byly nutné významné historické události.[2] Tyto události se častěji vyskytují v době zrychlených sociálních a kulturních změn.[2] Mannheim také poznamenal, že členové generace jsou interně rozvrstveni (podle jejich umístění, kultury, třídy atd.), tím pádem mohou vnímat různé události z různých úhlů, a proto nejsou zcela homogenní.[2] I s „generací ve skutečnosti“ mohou existovat různé formy reakce na konkrétní historickou situaci, čímž se stratifikuje řada „generačních jednotek“ (nebo „sociálních generací“).[2]

Využití

Mannheimova teorie generací byla použita k vysvětlení toho, jak důležité historické, kulturní a politické události koncem 50. a začátkem 60. let 20. století vzdělávaly mládež o nerovnostech v americké společnosti a vyvolaly přesvědčení, že tyto nerovnosti je nutně změnit individuálními a kolektivními silami.[6] To vedlo vlivnou menšinu mladých lidí ve Spojených státech k aktivitě sociálních hnutí.[6] Na druhé straně generace, která dospěla v době 60. a 70. let 20. století, mnohem méně se angažovala v aktivitě sociálních hnutí, protože (podle teorie generací) události té doby přispívaly k politické orientaci, která zdůraznila individuální naplnění, než zapojení do sociálních hnutí a zpochybnění statusu quo.[6]

K dalším významným uplatněním Mannheimovy teorie, které ilustrují dynamiku generačních změn, patří např. dopady Velké deprese  v USA na orientaci mládeže na práci a politiku,[7] vliv nacistického režimu Německa na politický postoj německé mládeže,[8] změna vzorů občanské angažovanosti  v USA.[9]

Mannheimovu esej o generacích lze číst jako text, ve kterém je tento dialektický symbiotický vztah charakterizován jako zcela zásadní pro vytvoření jednotlivců a společnosti, biografii a historii.[2]

Reference

  1. a b JENSEN, H. E. ESSAYS ON THE SOCIOLOGY OF KNOWLEDGE. By Karl Mannheim. Edited by Paul Kecskemeti. New York: Oxford University Press, 1952. 327 pp. $6.00. Social Forces. 1953-12-01, roč. 32, čís. 2, s. 196–197. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 0037-7732. DOI 10.2307/2573720. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n PILCHER, Jane. Mannheim's Sociology of Generations: An Undervalued Legacy. The British Journal of Sociology. 1994, roč. 45, čís. 3, s. 481–495. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 0007-1315. DOI 10.2307/591659. 
  3. VANDEGRIFT, Darcie. ‘We don’t have any limits’: Russian young adult life narratives through a social generations lens. Journal of Youth Studies. 2016-02-07, roč. 19, čís. 2, s. 221–236. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 1367-6261. DOI 10.1080/13676261.2015.1059930. 
  4. MÜLLER-SCHWARZE, Nina K. The blood of Victoriano Lorenzo: an ethnography of the Cholos of Northern Coclé Province, Panama. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, 2015. 271 s. ISBN 9780786460342 softcover alk. paper. 
  5. EDMUNDS, June; TURNER, Bryan S. Global Generations: Social Change in the Twentieth Century. British Journal of Sociology. 25.11.2005, roč. 56, čís. 4, s. 559–577. Dostupné online. 
  6. a b c d WILLIS, John. Generations and Social Movements of the 60's and 70's. Chicago, Illinois: The University of Leeds School of History, 1977. 
  7. ELDER JR., Glen. Children of the Great Depression: Social Change in Life Experience. Chicago: University of Chicago Press, 1974. 
  8. WEIL, Frederick D. Cohorts, Regimes, and the Legitimation of Democracy: West Germany Since 1945. American Sociological Review. 1987, roč. 52, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 0003-1224. DOI 10.2307/2095352. 
  9. PUTNAM, Robert D. Bowling alone : the collapse and revival of American community. [s.l.]: New York : Simon & Schuster 550 s. Dostupné online. 

Literatura

Mannheim, Karl (1952). "The Problem of Generations". In Kecskemeti, Paul (ed.). Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5. New York: Routledge.

Pilcher, Jane. Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy. 1993.