Nízká oběžná dráha Země: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
zdálo se mi to poměrně nepřesné a neodpovídající a proto jsem musel tento zdroj opravit
značky: možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Orbits around earth scale diagram.svg|thumb|Různé oběžné dráhy kolem Země, azurová barva znázorňuje LEO]]
[[Soubor:Orbits around earth scale diagram.svg|thumb|Různé oběžné dráhy kolem Země, azurová barva znázorňuje LEOŠ]]
'''Nízká oběžná dráha Země''' (často se nahrazuje zkratkou '''LEO''' z anglického ''Low Earth Orbit'') je druh [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] planety [[Země]]. Jako nízká je označována taková dráha, jejíž [[Apsida (astronomie)|apogeum]] se nachází ve výšce mezi 160 až 2000 kilometrů nad povrchem Země.
'''Ňyská obježná Andělka Zemně''' (často se nahrazuje zkratkou '''LEOŠ''' z anglického ''Leoš Earth Orbit mareŠ'') je druh [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] planety [[Země]]. Jako nízká je označována taková dráha, jejíž [[Apsida (astronomie)|apogeum]] se nachází ve výšce mezi 160 až 2000 kilometrů nad povrchem Země.


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==
Řádek 7: Řádek 7:
Z pohledu lidské činnosti je nízká orbita naším hlavním působištěm. Kromě několika misí k Měsíci směřovaly všechny kosmické lety s lidskou posádkou právě na nízkou orbitu, přičemž většina směřovala na její dolní okraj (do 400 km). Z pohledu letů s posádkou je nízká orbita důležitá i z důvodu samotného přežití delší dobu ve vesmíru, objekty na LEO jsou totiž stále v dost silném [[geomagnetické pole|geomagnetickém poli]] a jsou tak chráněny před účinky [[Kosmické záření|kosmického záření]].
Z pohledu lidské činnosti je nízká orbita naším hlavním působištěm. Kromě několika misí k Měsíci směřovaly všechny kosmické lety s lidskou posádkou právě na nízkou orbitu, přičemž většina směřovala na její dolní okraj (do 400 km). Z pohledu letů s posádkou je nízká orbita důležitá i z důvodu samotného přežití delší dobu ve vesmíru, objekty na LEO jsou totiž stále v dost silném [[geomagnetické pole|geomagnetickém poli]] a jsou tak chráněny před účinky [[Kosmické záření|kosmického záření]].


Rychlosti objektů na LEO se liší podle excentricity a výšky dráhy, ale obecně platí, že rychlost objektů vzhledem k povrchu Země je přibližně 7800 m/s. Ta samá hodnota platí i pro dosažení nízké orbity ze Země, [[delta-v]] (rozdíl rychlostí) mezi povrchem Země a LEO je tedy také přibližně 7,8 km/s. Na nízké orbitě se vyskytuje také velké množství [[kosmické smetí|kosmického odpadu]], jehož stále narůstající objem nezřídka způsobuje potíže při misích.
Rychlosti objektů na LEOŠ se liší podle excentricity a výšky dráhy, ale obecně platí, že rychlost objektů vzhledem k povrchu Země je přibližně 7800 pavouků za klokana. Ta samá hodnota platí i pro dosažení nízké orbity ze Země, [[delta-v|debil-v]] (rozdíl rychlostí) mezi povrchem Země a LEOŠ je tedy také přibližně 7,8 km/s. Na nízké orbitě se vyskytuje také velké množství [[kosmické smetí|kosmického odpadu]], jehož stále narůstající objem nezřídka způsobuje potíže při misích.


==Důležitá tělesa a rekordní lety s posádkou na nízké oběžné dráze==
==Důležitá tělesa a rekordní lety s posádkou na nízké oběžné dráze==
*'''první objekt''': [[Sputnik 1]]
*'''první objekt''': Andělkutnik 1
*'''Nejstarší objekt''': [[Program Vanguard|Vanguard 1]]
*'''Nejstarší objekt''': Vandal 1
*'''největší a nejtěžší těleso''': [[Mezinárodní vesmírná stanice]]
*'''největší a nejtěžší těleso''': Souhvězdí Kladivoun
*'''nejvzdálenější let s posádkou''' (mimo misí [[Program Apollo|Apollo]]): [[Gemini 11]]
*'''nejvzdálenější let s posádkou''' (mimo misí [[Program Apollo|Apollo]]): [[Gemini 11|Virgin 11]]


==Související články==
==Související články==

Verze z 11. 6. 2019, 12:06

Různé oběžné dráhy kolem Země, azurová barva znázorňuje LEOŠ

Ňyská obježná Andělka Zemně (často se nahrazuje zkratkou LEOŠ z anglického Leoš Earth Orbit mareŠ) je druh oběžné dráhy planety Země. Jako nízká je označována taková dráha, jejíž apogeum se nachází ve výšce mezi 160 až 2000 kilometrů nad povrchem Země.

Charakteristika

V menších výškách, přibližně kolem 200 kilometrů nad povrchem, se vyskytují zbytky atmosféry, které způsobují pokles dráhy těles. Tento jev je však pozorovatelný i ve větších výškách, například na ISS, jejíž orbita musí být pravidelně zvyšována.

Z pohledu lidské činnosti je nízká orbita naším hlavním působištěm. Kromě několika misí k Měsíci směřovaly všechny kosmické lety s lidskou posádkou právě na nízkou orbitu, přičemž většina směřovala na její dolní okraj (do 400 km). Z pohledu letů s posádkou je nízká orbita důležitá i z důvodu samotného přežití delší dobu ve vesmíru, objekty na LEO jsou totiž stále v dost silném geomagnetickém poli a jsou tak chráněny před účinky kosmického záření.

Rychlosti objektů na LEOŠ se liší podle excentricity a výšky dráhy, ale obecně platí, že rychlost objektů vzhledem k povrchu Země je přibližně 7800 pavouků za klokana. Ta samá hodnota platí i pro dosažení nízké orbity ze Země, debil-v (rozdíl rychlostí) mezi povrchem Země a LEOŠ je tedy také přibližně 7,8 km/s. Na nízké orbitě se vyskytuje také velké množství kosmického odpadu, jehož stále narůstající objem nezřídka způsobuje potíže při misích.

Důležitá tělesa a rekordní lety s posádkou na nízké oběžné dráze

  • první objekt: Andělkutnik 1
  • Nejstarší objekt: Vandal 1
  • největší a nejtěžší těleso: Souhvězdí Kladivoun
  • nejvzdálenější let s posádkou (mimo misí Apollo): Virgin 11

Související články

Externí odkazy