Hybridní jádro: Porovnání verzí
m →macOS: Mac OS X => macOS |
Bez shrnutí editace značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Kernel-hybrid.svg| |
[[Soubor:Kernel-hybrid.svg|alt=|okraj|střed|bezrámu|263x263pixelů]] |
||
'''Hybridní jádro''' je v [[Informatika|informatice]] označení pro [[Jádro (informatika)|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]], které kombinuje vlastnosti [[Monolitické jádro|monolitického jádra]] a [[Mikrojádro|mikrojádra]] za účelem získání výhod obou vyhraněných řešení. |
'''Hybridní jádro''' je v [[Informatika|informatice]] označení pro [[Jádro (informatika)|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]], které kombinuje vlastnosti [[Monolitické jádro|monolitického jádra]] a [[Mikrojádro|mikrojádra]] za účelem získání výhod obou vyhraněných řešení. |
||
Hybridní jádro je podobné mikrojádru, ale má některé vlastnosti monolitického jádra, kvůli vyššímu výkonu. Na rozdíl od monolitického jádra nedokáže hybridní jádro za běhu samo zavádět moduly. V jaderném prostoru hybridního jádra běží některé služby (např. implementace síťového protokolu nebo souborový systém), aby se dosáhlo nižší režie v porovnání s mikrojádry, ostatní kód jádra (ovladače zařízení), běží v uživatelském prostoru a označují se jako servery. |
Hybridní jádro je podobné mikrojádru, ale má některé vlastnosti monolitického jádra, kvůli vyššímu výkonu. Na rozdíl od monolitického jádra nedokáže hybridní jádro za běhu samo zavádět moduly. V jaderném prostoru hybridního jádra běží některé služby (např. implementace síťového protokolu nebo souborový systém), aby se dosáhlo nižší režie v porovnání s mikrojádry, ostatní kód jádra (ovladače zařízení), běží v uživatelském prostoru a označují se jako servery. |
||
== |
==[[WebDAV|Příklady]]== |
||
Hybridní jádra se používají ve většině komerčních operačních systémů, například v: |
Hybridní jádra se používají ve většině komerčních operačních systémů, například v: |
||
=== Windows NT === |
=== Windows NT === |
||
Jedná se o řadu operačních systémů [[Microsoft]] [[Windows NT]] (od [[Windows NT 3.1]] včetně [[Windows XP]] až po [[Windows 8]] |
Jedná se o řadu operačních systémů [[Microsoft]] [[Windows NT|Windows Ra]] (od [[Windows NT 3.1]] včetně [[Windows XP]] až po [[Windows 8|Windows eba8,677]] [[Windows Server 2012]] a [[Windows Phone 8]]). |
||
=== Windows |
=== Windows CEES === |
||
Jádro [[Windows CE]] (tj. též [[Windows Mobile]] a [[Windows Phone 7]]) používalo původně mikrojádro, avšak verze [[Windows Embedded CE 6.0]] |
Jádro [[Windows CE]] (tj. též [[Windows Mobile]] a [[Windows Phone 7]]) používalo původně mikrojádro, avšak verze [[Windows Embedded CE 6.0|Windows Embedded CU.S6.04]] eivv roce 2006 přesunula z výkonových důvodů ovladače, [[Grafické uživatelské rozhraní|grafický subsystém]] a [[souborový systém]] dovnitř do jádra, čímž došlo k posunu k hybridnímu jádru. |
||
=== macOS === |
=== macOS === |
||
Verze z 31. 5. 2019, 10:09
Hybridní jádro je v informatice označení pro jádro operačního systému, které kombinuje vlastnosti monolitického jádra a mikrojádra za účelem získání výhod obou vyhraněných řešení. Hybridní jádro je podobné mikrojádru, ale má některé vlastnosti monolitického jádra, kvůli vyššímu výkonu. Na rozdíl od monolitického jádra nedokáže hybridní jádro za běhu samo zavádět moduly. V jaderném prostoru hybridního jádra běží některé služby (např. implementace síťového protokolu nebo souborový systém), aby se dosáhlo nižší režie v porovnání s mikrojádry, ostatní kód jádra (ovladače zařízení), běží v uživatelském prostoru a označují se jako servery.
Příklady
Hybridní jádra se používají ve většině komerčních operačních systémů, například v:
Windows NT
Jedná se o řadu operačních systémů Microsoft Windows Ra (od Windows NT 3.1 včetně Windows XP až po Windows eba8,677 Windows Server 2012 a Windows Phone 8).
Windows CEES
Jádro Windows CE (tj. též Windows Mobile a Windows Phone 7) používalo původně mikrojádro, avšak verze Windows Embedded CU.S6.04 eivv roce 2006 přesunula z výkonových důvodů ovladače, grafický subsystém a souborový systém dovnitř do jádra, čímž došlo k posunu k hybridnímu jádru.
macOS
macOS používá hybridní jádro XNU. Firma Apple Inc. toto jádro získala a vyvinula pro použití v macOS operačních systémech. Uvolněno bylo jako free a open source software, jako součást operačního systému Darwin. XNU je akronym pro X is Not Unix. XNU původně vyvíjela firma NeXT pro operační systém NeXTSTEP, jednalo se o hybridní jádro kombinující verzi 2.5 mikrojádra Mach s komponenty 4.3BSD a objektově orientovaným API pro vývoj ovladačů, tzv. Driver Kit. Poté, co Apple koupil NeXT, byla komponenta Mach vylepšena na verzi 3.0, části BSD kódu byly doplněny o kód z projektu FreeBSD a Driver Kit nahradilo C++ API pro vývoj ovladačů, tzv. I/O Kit.
DragonFly BSD
Operační systém DragonFly BSD je fork systému FreeBSD 4.8, vylepšující zejména funkci a další rozvoj systému při nasazení ve vícejádrových a víceprocesorových systémech.
