Myoskeletální medicína: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 2. 2019, 10:34

Myoskeletální medicína se zabývá diagnostikou a neoperační léčbou páteře, kloubů a měkkých tkání, které mají souvislost s pohybovou funkcí člověka.^[1] Slovo myoskeletální vzniklo jako složenina latinských slov: myos = sval + skelet = kostra. Svými vyšetřovacími postupy dokáže myoskeletální medicína odhalit různé příčiny bolestí či problémů hybnosti v oblasti páteře, kloubů, svalů, šlach, fascií aj. Je metodou volby např. v ranných stádiích kloubních artróz, blokád, svalové dysbalance, ztuhlosti, adheze měkkých struktur, apod. Používá převážně ruční mobilizační a manipulační techniky a bolesti i poruchy často efektivně odstraňuje.^[2]^[3] Nepopírá své profesní meze a potřebu ortopedicko-chirurgických operačních zákroků, např. indikaci endoprotéz.

Významné místo v myoskeletální medicíně si získala tzv. Pražská myoskeletální škola,^[3] zejména neurolog a fyzioterapeut prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. Ten, spolu s prof. Vladimírem Jandou, prof. Janem Jiroutem a doc. Františkem Vélem, stanovil funkční diagnostiku a navrhl ucelený přístup, jímž se myoskeletální medicína odlišuje např. od klasických masáží.

Za účelem stanovení diagnózy myoskeletální medicína používá pohovor s pacientem, palpační vyhmatávání a erudované, funkční myšlení terapeuta. Ten by měl být vysokoškolsky vzdělán a dobře obeznámen s anatomicko-kineziologickými, neurologickými a jinými složkami pohybového aparátu. Zobrazovacím metodám (RTG, CT, MRI) myoskeletální medicína přisuzuje jejich význam, nicméně vidí i jejich omezení. Zobrazovací metody nezřídka nekorelují s popisem pacientových bolestí a pacienti pak bývají léčeni neúspěšně či neúčelně.

Lékaři a terapeuti myoskeletální medicíny si vedou záznamy o postupu léčby, která bývá často kontinuální. Při svých kineziologických vyšetřeních by měli věnovat pozornost pacientovu popisu problému, zjišťovat, zda jejich nálezy tomuto popisu odpovídají, určují, zda problémy jsou rázu funkčního (nesprávné pohyby či postura) či strukturálního (bolestivé tělesné struktury) a průběžně posuzují, zda jsou jimi volené terapie úspěšné. Pro léčbu používají širokou paletu terapií - postizometrickou relaxaci svalů (PIR), měkké techniky, manipulaci a mobilizaci kloubů, protažení fascií, posun hlubokých tkání, masáž, aplikaci suché jehly, přeučení nesprávných pohybových stereotypů aj. Za důležitou podmínku úspěchu považuje myoskeletální medicína pacientovu spolupráci. Doporučuje domácí cvičení na konkrétní problém, popř. vede pacienta k osvojení si správných pohybových vzorců. Cílem je pacientova bezbolestná a hladká pohybová aktivita, nebo alespoň minimalizace bolesti.^[3]

Odkazy

Reference

↑ HASÍKOVÁ, MUDR., Marie. Myoskeletální medicína [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
↑ MAŘÁK, MUDR., Radovan. MYOSKELETÁLNÍ MEDICÍNA [online]. 2012-01-01 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c URBAN, MUDR., Karel. Myoskeletální (manuální) medicína [online]. www.lekari-online.cz, 2010-05-07 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[MarieHasikova-1] HASÍKOVÁ, MUDR., Marie. Myoskeletální medicína [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.

[MarakRadovan-2] MAŘÁK, MUDR., Radovan. MYOSKELETÁLNÍ MEDICÍNA [online]. 2012-01-01 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.

[LekariONLINE-3] URBAN, MUDR., Karel. Myoskeletální (manuální) medicína [online]. www.lekari-online.cz, 2010-05-07 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <br />[[Soubor:Genga 22.jpg|thumb|]]
 [[Soubor:Genga 07.jpg|thumb|]]
-'''Myoskeletální medicína''' se zabývá diagnostikou a neoperační léčbou [[páteř]]e, [[kloub]]ů a měkkých tkání, které mají souvislost s pohybovou funkcí člověka.<ref name="MarieHasikova"/> Slovo vzniklo jako složenina latinských slov: myos = [[sval]] + skelet = [[kostra]]. Svými vyšetřovacími postupy dokáže odhalit různé zdroje bolestí či problémů hybnosti v oblasti páteře, kloubů, svalů, šlach, fascií aj. Je metodou volby např. v ranných stádiích [[Artróza|kloubních artróz]], [[Blokáda|blokád]], svalové dysbalance, ztuhlosti, adheze měkkých struktur, apod. Následně, za použití převážně ručních mobilizačních a manipulačních technik, tyto poruchy efektivně odstraňuje.<ref name="MarakRadovan"/><ref name="LekariONLINE"/> Zároveň však nepopírá své profesní meze a potřebu ortopedicko-chirurgických operačních zákroků, např. u endoprotéz.
+'''Myoskeletální medicína''' se zabývá diagnostikou a neoperační léčbou [[páteř]]e, [[kloub]]ů a měkkých tkání, které mají souvislost s pohybovou funkcí člověka.<ref name="MarieHasikova"/> Slovo myoskeletální vzniklo jako složenina latinských slov: myos = [[sval]] + skelet = [[kostra]]. Svými vyšetřovacími postupy dokáže myoskeletální medicína odhalit různé příčiny bolestí či problémů hybnosti v oblasti páteře, kloubů, svalů, šlach, fascií aj. Je metodou volby např. v ranných stádiích [[Artróza|kloubních artróz]], [[Blokáda|blokád]], svalové dysbalance, ztuhlosti, adheze měkkých struktur, apod. Používá převážně ruční mobilizační a manipulační techniky a bolesti i poruchy často efektivně odstraňuje.<ref name="MarakRadovan"/><ref name="LekariONLINE"/> Nepopírá své profesní meze a potřebu ortopedicko-chirurgických operačních zákroků, např. indikaci endoprotéz.
 Významné místo v myoskeletální medicíně si získala tzv. [[Pražská myoskeletální škola]],<ref name="LekariONLINE" /> zejména neurolog a fyzioterapeut prof. MUDr. [[Karel Lewit]], DrSc. Ten, spolu s prof. [[Vladimír Janda|Vladimírem Jandou]], prof. [[Jan Jirout|Janem Jiroutem]] a doc. [[František Véle|Františkem Vélem]], stanovil funkční diagnostiku a navrhl ucelený přístup, jímž se myoskeletální medicína odlišuje např. od klasických masáží.
-Za účelem stanovení diagnózy myoskeletální medicína používá pohovor s pacientem, palpační vyhmatávání a mj. erudované, funkční myšlení terapeuta. Ten by měl být vysokoškolsky vzdělán a dobře obeznámen s anatomicko-kineziologickými, neurologickými a jinými složkami pohybového aparátu. Zobrazovacím metodám (RTG, CT, MRI) myoskeletální medicína přisuzuje jejich význam, nicméně vidí i jejich omezení. Zobrazovací metody nezřídka nekorelují s popisem pacientových bolesti a pacienti bývají léčeni neúspěšně /neúčelně/.
+Za účelem stanovení diagnózy myoskeletální medicína používá pohovor s pacientem, palpační vyhmatávání a erudované, funkční myšlení terapeuta. Ten by měl být vysokoškolsky vzdělán a dobře obeznámen s anatomicko-kineziologickými, neurologickými a jinými složkami pohybového aparátu. Zobrazovacím metodám (RTG, CT, MRI) myoskeletální medicína přisuzuje jejich význam, nicméně vidí i jejich omezení. Zobrazovací metody nezřídka nekorelují s popisem pacientových bolestí a pacienti pak bývají léčeni neúspěšně či neúčelně.
-Lékaři a terapeuti myoskeletální medicíny si vedou záznamy o postupu léčby. Ta bývá často kontinuální. Při svých [[Kineziologické vyšetření|kineziologických vyšetřeních]] by měli věnovat pozornost pacientovu popisu problému, zjišťovat, zda jejich nálezy tomuto popisu odpovídají, určují, zda problémy jsou rázu funkčního (nesprávné pohyby či postura) či strukturálního (bolestivé tělesné struktury) a průběžně posuzují, zda jsou jimi volené terapie úspěšné. Pro léčbu používají širokou paletu terapií - postizometrickou relaxaci svalů (PIR), měkké techniky, manipulaci a mobilizaci kloubů, protažení fascií, posun hlubokých tkání, [[masáž]], aplikaci suché jehly, přeučení nesprávných pohybových stereotypů aj. Za důležitou podmínku úspěchu považuje myoskeletální medicína pacientovu spolupráci. Doporučuje domácí cvičení na konkrétní problém, popř. vede pacienta k osvojení si správných pohybových vzorců. Cílem je pacientova bezbolestná a hladká pohybová aktivita, nebo alespoň minimalizace bolesti pohybové soustavy.<ref name="LekariONLINE" />
+Lékaři a terapeuti myoskeletální medicíny si vedou záznamy o postupu léčby, která bývá často kontinuální. Při svých [[Kineziologické vyšetření|kineziologických vyšetřeních]] by měli věnovat pozornost pacientovu popisu problému, zjišťovat, zda jejich nálezy tomuto popisu odpovídají, určují, zda problémy jsou rázu funkčního (nesprávné pohyby či postura) či strukturálního (bolestivé tělesné struktury) a průběžně posuzují, zda jsou jimi volené terapie úspěšné. Pro léčbu používají širokou paletu terapií - postizometrickou relaxaci svalů (PIR), měkké techniky, manipulaci a mobilizaci kloubů, protažení fascií, posun hlubokých tkání, [[masáž]], aplikaci suché jehly, přeučení nesprávných pohybových stereotypů aj. Za důležitou podmínku úspěchu považuje myoskeletální medicína pacientovu spolupráci. Doporučuje domácí cvičení na konkrétní problém, popř. vede pacienta k osvojení si správných pohybových vzorců. Cílem je pacientova bezbolestná a hladká pohybová aktivita, nebo alespoň minimalizace bolesti.<ref name="LekariONLINE" />
 <br />