Van der Waalsovy síly: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Coulombická síla se projevuje například ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je na atomu [[kyslík]]u v důsledku jeho vysoké [[elektronegativita|elektronegativity]] částečně záporný náboj, zatímco na vodících kladný. Vzniká tak dipól, který interaguje s dalšími dipóly molekul vody [[vodíková vazba|vodíkovým můstkem]]. (Pozn.: Coulombické síly nemusí nutně zahrnovat vodíkové můstky.) Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]], která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]]. |
Coulombická síla se projevuje například ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je na atomu [[kyslík]]u v důsledku jeho vysoké [[elektronegativita|elektronegativity]] částečně záporný náboj, zatímco na vodících kladný. Vzniká tak dipól, který interaguje s dalšími dipóly molekul vody [[vodíková vazba|vodíkovým můstkem]]. (Pozn.: Coulombické síly nemusí nutně zahrnovat vodíkové můstky.) Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]], která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]]. |
||
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly. |
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly. |
||
* [[Disperzní síla]] je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[ |
* [[Disperzní síla]] je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba]] a [[vodíková vazba|vodíkový můstek]]. Vzniká i v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly a jejichž vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]]. I v nepolárních molekulách dochází, díky pohybu elektronů, ke vzniku slabých, rychle oscilujících (kmitajících) [[Elektrický dipól|dipólů]] (v průměru je ale elektronová hustota v nepolární molekule rozložena rovnoměrně). Pokud se k sobě dvě molekuly přiblíží, bude tato oscilace synchronizována tak, že se jejich oscilující dipóly budou přitahovat. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 29. 10. 2018, 19:03
Van der Waalsovy síly pojmenované po nizozemském fyzikovi Johannesi Dideriku van der Waalsovi jsou přitažlivé a odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Přitažlivé síly jsou uvedeny níže, odpudivou silou je elektrostatická repulze elektronových oblaků molekul, která je výrazná pouze při těsném přiblížení molekul k sobě.
Existují tři typy přitažlivých van der Waalsových sil:
- Coulombická síla je způsobená polaritou molekul. Jedná se o elektrostatické přitahování opačných nábojů v polárních nebo nabitých molekulách.
Coulombická síla se projevuje například ve vodě. V molekule vody je na atomu kyslíku v důsledku jeho vysoké elektronegativity částečně záporný náboj, zatímco na vodících kladný. Vzniká tak dipól, který interaguje s dalšími dipóly molekul vody vodíkovým můstkem. (Pozn.: Coulombické síly nemusí nutně zahrnovat vodíkové můstky.) Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené teplotě varu, která je posunuta až na 100 °C.
- Indukční síla potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
- Disperzní síla je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než kovalentní, koordinační vazba a vodíkový můstek. Vzniká i v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly a jejichž vazby nejsou polarizované. I v nepolárních molekulách dochází, díky pohybu elektronů, ke vzniku slabých, rychle oscilujících (kmitajících) dipólů (v průměru je ale elektronová hustota v nepolární molekule rozložena rovnoměrně). Pokud se k sobě dvě molekuly přiblíží, bude tato oscilace synchronizována tak, že se jejich oscilující dipóly budou přitahovat.