Zenit-E: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 8. 2018, 23:42

Zenit-E, ruská zrcadlovka, dnes patří k historickým fotoaparátům, ve své době však výrazně ovlivnila amatérskou fotografii. Pro nízkou cenu se stala velmi populární, což dokazuje fakt, že jich bylo vyrobeno více než 8 miliónů kusů. Je to jeden z neslavnějších fotoaparátů značky Zenit a postupem času se objevilo několik modifikací tohoto přístroje, jako byl například Zenit-EM, nebo Zenit-ET. I dnes se tyto přístroje dají sehnat prakticky v každém bazaru za pár korun. Zajímavostí je, že i přes svou technickou nedokonalost má stále své příznivce, kteří na něj nedají dopustit. Některé publikace o něm píší jako o „technické noční můře“.

Zenit-E (rusky: ЗEHИT-E) byl vyráběn firmou Krasnogorskiy zavod v letech 1965 až 1981 ve městě Krasnogorsk nedaleko Moskvy a v letech 1973 až 1986 firmou BelOMO v Bělorusku. Je to klasická jednooká zrcadlovka na 35mm kinofilm. Její robustní tělo je vyrobeno z hliníkové slitiny a má poměrně vysokou hmotnost (téměř 1kg bez objektivu). Hlavní odlišností od předchůdce Zenitu 3M byl vestavěný expozimetr, dále byl pozměněn systém zrcadel a natahovací páčka na film.

Tento fotoaparát má závit na objektivy typu M42. Byl dodáván se dvěma objektivy. Prvním z nich je Industar-50-2 s ohniskovou vzdáleností 50mm a světelností f/3.5. Je to velmi jednoduchý objektiv se 4. čočkami ve 3. skupinách, jehož kresba a ostrost, hlavně v rozích, je opravdu špatná. Bylo však možné pořídit Zenit-E s objektivem Helios 44 později Helios 44-2, což je podstatně propracovanější a robustnější objektiv s kovovým tělem. Má výbornou světelnost f/2 (největší clona - f/16) a ohnisko 58mm. Objektiv je Gaussova typu s 6. čočkami ve 4. skupinách a má antireflexní úpravu. Nabízí pěknou kresbu a ostrost, jeho bokeh je také na výborné úrovni. Vyznačuje se jemnou září v protisvětle, která je pro něj typická.

Na horním panelu přístroje se vpravo nachází páčka na natahování filmu s počítadlem snímků. Počítadlo je v podstatě nefunkční. Při natáhnutí filmu se sice posune, ale není nijak zajištěné, tudíž dochází k posunutí počítadla a konec filmu se pozná spíše podle toho, že páčka již nejde natáhnout. Vedle počítadla se nachází tlačítko na uvolnění filmu při převíjení a vedle něj kruhové tlačítko pro nastavení expozičního času.

Zenit-E má plátěnou závěrku, jenž nabízí velmi malý rozsah rychlostí, který je od 1/30s do 1/500s a také čas B. Závěrka u tohoto Zenitu má typický hlasitý zvuk a tvrdý chod, který vydává poměrně silné vibrace. To může způsobovat problémy při focení s delšími časy.

Měření expozice se provádí pomocí vestavěného expozimetru se selénovým článkem, jehož čidlo je nad objektivem. Expozimetr je rovněž nespolehlivý, po čase se selénový článek většinou vysvítí a přestane fungovat. Ukazatel expozimetru je na horním panelu fotoaparátu a hned vedle se nachází kruhová stupnice. Na stupnici se nastaví hodnota tak, aby se ryska překrývala s ukazatelem expozimetru a podle těchto hodnot se na přístroji nastaví clona a čas expozice. Pro správné nastavení expozice je taky nutno navolit citlivost filmu, Zenit-E podporuje filmy s citlivostí od 16 do 500 ASA.

Stupnice s výběrem rychlosti závěrky obsahuje údaj 30-X, což značí čas 1/30s, který je určen pro synchronizaci s bleskem. Blesk se připevní na „sáňky“ a připojí synchronizačním kabelem. Do roku 1968 byly přístroje vyráběny bez těchto sáněk (cca 50000 kusů) a blesk se tedy musel složitě upevňovat na zvláštní držák.

Hledáček je další nedokonalostí tohoto přístroje. Nejen že je velmi tmavý s černými okraji, ale také v něm chybí prvky pro usnadnění zaostřování. V horších světelných podmínkách je proto téměř nemožné přesně zaostřit. Další zajímavostí je, že v roce 1980 byla vyrobena upomínková limitovaná edice fotoaparátů Zenit-E označených logem olympiády v Moskvě. Kuriózně je umístěn závit na stativ. Není umístěn v těžišti přístroje, jak je tomu u jiných fotoaparátů, ale je posunut těsně na okraj.

Na přední straně nalevo od objektivu se nachází natahovací samospoušť, která se skládá z natahovací páčky a spouštěcího tlačítka. Páčka se natáhne o 180° proti směru hodinových ručiček a tlačítkem se spustí. Dle manuálu trvá samospoušť okolo 7 sekund.

Následovníkem Zenitu-E byl přístroj Zenit-TTL, u něhož byl expozimetr se selénovým článkem nahrazen pokročilým měřícím systémem TTL. Další inovací bylo u Zenitu-412DX automatické načítání DX kódu citlivosti filmu. 412DX byl předposledním fotoaparátem se závitem objektivu typu M42. V roce 1984 přešla společnost na bajonety Pentax-K. První přístroj s tímto bajonetem byl Zenit-Automat, který měl pokročilé funkce například volbu priority clony, nebo rozsah expozičních časů od 1s do 1/1000s.

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zenit-E na Wikimedia Commons
The Zenit-E [online]. Alfred's camera page. Dostupné online. (anglicky)
Zenit Automat [online]. Wikia.com. Dostupné online. (anglicky)

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 [[Soubor:Zenite3.jpg|thumb|Vkládání filmu]]
-Slovo [[zenit]] znamená bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem. Zenit-E, ruská zrcadlovka, dnes patří k historickým fotoaparátům, ve své době však výrazně ovlivnila amatérskou fotografii. Pro nízkou cenu se stala velmi populární, což dokazuje fakt, že jich bylo vyrobeno více než '''8 miliónů kusů'''. Je to jeden z neslavnějších fotoaparátů značky Zenit a postupem času se objevilo několik modifikací tohoto přístroje, jako byl například '''Zenit-EM''', nebo '''Zenit-ET'''. I dnes se tyto přístroje dají sehnat prakticky v každém bazaru za pár korun. Zajímavostí je, že i přes svou technickou nedokonalost má stále své příznivce, kteří na něj nedají dopustit. Některé publikace o něm píší jako o „technické noční můře“.
+'''Zenit-E''', [[Rusko|ruská]] [[zrcadlovka]], dnes patří k historickým [[Fotoaparát|fotoaparátům]], ve své době však výrazně ovlivnila amatérskou fotografii. Pro nízkou cenu se stala velmi populární, což dokazuje fakt, že jich bylo vyrobeno více než '''8 miliónů kusů'''. Je to jeden z neslavnějších fotoaparátů značky Zenit a postupem času se objevilo několik modifikací tohoto přístroje, jako byl například '''Zenit-EM''', nebo '''Zenit-ET'''. I dnes se tyto přístroje dají sehnat prakticky v každém bazaru za pár korun. Zajímavostí je, že i přes svou technickou nedokonalost má stále své příznivce, kteří na něj nedají dopustit. Některé publikace o něm píší jako o „technické noční můře“.
 Zenit-E (rusky: ''ЗEHИT-E'') byl vyráběn firmou '''Krasnogorskiy zavod''' v letech 1965 až 1981 ve městě Krasnogorsk nedaleko Moskvy a v letech 1973 až 1986 firmou '''BelOMO''' v Bělorusku. Je to klasická jednooká zrcadlovka na 35mm kinofilm. Její robustní tělo je vyrobeno z [[Slitiny hliníku|hliníkové slitiny]] a má poměrně vysokou hmotnost ('''téměř 1kg''' bez objektivu). Hlavní odlišností od předchůdce Zenitu 3M byl vestavěný expozimetr, dále byl pozměněn systém zrcadel a natahovací páčka na film.