Staročeština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidání a úprava interních odkazů
m →‎Literatura: odkazy na MSS, GbSlov a StčS
Řádek 5: Řádek 5:
== Literatura ==
== Literatura ==
=== Slovníky ===
=== Slovníky ===
* KAMIŠ, Adolf – [[Jaromír Bělič|BĚLIČ, Jaromír]] – KUČERA, Karel. ''Malý staročeský slovník''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
* KAMIŠ, Adolf – [[Jaromír Bělič|BĚLIČ, Jaromír]] – KUČERA, Karel. ''[[Malý staročeský slovník]]''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
* ''Staročeský slovník'' – v letech 1903–1913 vydal dva svazky [[Jan Gebauer]] (hesla a–netbalivost), v letech 1968–2004 vydal Ústav pro jazyk český 26 sešitů (hesla na–při), dnes se ve vydávání pokračuje v rámci projektu [[Vokabulář webový]]
* ''[[Slovník staročeský|Staročeský slovník]]'' – v letech 1903–1913 vydal dva svazky [[Jan Gebauer]] (hesla a–netbalivost), v letech 1968–2004 vydal Ústav pro jazyk český [[Staročeský slovník|26 sešitů]] (hesla na–při), dnes se ve vydávání pokračuje v rámci projektu [[Vokabulář webový]]


=== Gramatiky ===
=== Gramatiky ===

Verze z 17. 6. 2018, 21:26

Staročeština (stará čeština) označuje nejstarší fázi češtiny doloženou na písemných památkách. Fáze se vymezuje první polovinou 12. století, kdy staročeština navazuje na pračeštinu, až koncem 15. století, kdy nastupuje doba střední češtiny.

Raná fáze staré češtiny trvala do konce 13. století. V této době se ještě čeština objevuje značně torzovitě (na glosách a přípiscích), na začátku 13. století poprvé ve větách (zakládací listina litoměřické kapituly). Střední stará čeština je vymezována 14. stoletím, během kterého se objevila již větší psaná díla (Dalimilova kronika, Rožmberská kniha, v druhé polovině působí Tomáš Štítný ze Štítného). Posledním obdobím je čeština doby husitské (15. století).

Literatura

Slovníky

Gramatiky

Související články

Externí odkazy