Edikula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
iw a původ slova |
m upr. popisku |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Nepomucky2-20061.jpg|thumb|Edikula na stěně kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře]] |
[[Soubor:Nepomucky2-20061.jpg|thumb|Edikula na stěně kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře]] |
||
[[Soubor:Edikula 6007.jpg|thumb|right|180 px| |
[[Soubor:Edikula 6007.jpg|thumb|right|180 px|Edikulová [[kaple]] - Jaroměř, kaple P. Marie]] |
||
'''Edikula''' ([[latina|lat]]. ''aedicula'' – ''malý pokoj, pokojík, chrámek, kaplička'' – [[zdrobnělina|zdr.]] z lat. ''aedis'' (z [[řečtina|řec.]] ''αΐϑω – pálím'') – ''oniště, krb'', později ''místnost, pokoj'') je architektonické orámování okna, dveří či výklenku. Edikulu tvoří postranní [[sloup]]y, [[pilastr]]y nebo [[pilíř]]e, na nichž leží [[kladí]] a trojúhelný či segmentový [[štít]]. Celá kompozice připomíná průčelí antických chrámů. V renesanci a baroku byla edikula často používána, stejně jako [[nika]], k orámování výklenku se [[socha|sochou]]. Výraz edikula pochází z latinského ''aedicula'' = pokojík, kaplička. A skutečně řada kapliček je architektonicky řešena jako edikula. |
'''Edikula''' ([[latina|lat]]. ''aedicula'' – ''malý pokoj, pokojík, chrámek, kaplička'' – [[zdrobnělina|zdr.]] z lat. ''aedis'' (z [[řečtina|řec.]] ''αΐϑω – pálím'') – ''oniště, krb'', později ''místnost, pokoj'') je architektonické orámování okna, dveří či výklenku. Edikulu tvoří postranní [[sloup]]y, [[pilastr]]y nebo [[pilíř]]e, na nichž leží [[kladí]] a trojúhelný či segmentový [[štít]]. Celá kompozice připomíná průčelí antických chrámů. V renesanci a baroku byla edikula často používána, stejně jako [[nika]], k orámování výklenku se [[socha|sochou]]. Výraz edikula pochází z latinského ''aedicula'' = pokojík, kaplička. A skutečně řada kapliček je architektonicky řešena jako edikula. |
Verze z 16. 6. 2007, 19:13
Edikula (lat. aedicula – malý pokoj, pokojík, chrámek, kaplička – zdr. z lat. aedis (z řec. αΐϑω – pálím) – oniště, krb, později místnost, pokoj) je architektonické orámování okna, dveří či výklenku. Edikulu tvoří postranní sloupy, pilastry nebo pilíře, na nichž leží kladí a trojúhelný či segmentový štít. Celá kompozice připomíná průčelí antických chrámů. V renesanci a baroku byla edikula často používána, stejně jako nika, k orámování výklenku se sochou. Výraz edikula pochází z latinského aedicula = pokojík, kaplička. A skutečně řada kapliček je architektonicky řešena jako edikula.
Edikula může být také iluzivní vytvořená pomocí malby nebo sgrafita.