Sonochemie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
portál
Řádek 7: Řádek 7:
vzdálenostem v kapalině. Díky tomu dochází ke zvětšování mezimolekulové vzdálenosti,
vzdálenostem v kapalině. Díky tomu dochází ke zvětšování mezimolekulové vzdálenosti,
v kapalině vznikají prázdná místa, tzv. '''kavitační bubliny'''. Tyto bubliny rostou
v kapalině vznikají prázdná místa, tzv. '''kavitační bubliny'''. Tyto bubliny rostou
až do okamžiku, kdy dosáhnou kritické velikosti (170-300 µm). Pak dojde k
až do okamžiku, kdy dosáhnou kritické velikosti (170-300 µm). Pak dojde k
prudkému, adiabatickému zhroucení. Toto zhroucení je velmi rychlé a uvnitř bubliny
prudkému, adiabatickému zhroucení. Toto zhroucení je velmi rychlé a uvnitř bubliny
se drasticky zvýší [[tlak]] a [[teplota]]. Tyto kolapsy dodávají energii chemickým reakcím.
se drasticky zvýší [[tlak]] a [[teplota]]. Tyto kolapsy dodávají energii chemickým reakcím.
Řádek 13: Řádek 13:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Chemie}}


[[Kategorie:Obory a disciplíny chemie]]
[[Kategorie:Obory a disciplíny chemie]]

Verze z 1. 1. 2018, 20:38

Sonochemie je obor chemie, který využívá k iniciaci chemických reakcí ultrazvukové vlny.

Pro přenos energie se využívá kapaliny, která zároveň plní funkci rozpouštědla. Energie je zde přenášena tlakovou vlnou, která se periodicky rozpíná a stlačuje. Amplituda této vlny řádově odpovídá mezimolekulovým vzdálenostem v kapalině. Díky tomu dochází ke zvětšování mezimolekulové vzdálenosti, v kapalině vznikají prázdná místa, tzv. kavitační bubliny. Tyto bubliny rostou až do okamžiku, kdy dosáhnou kritické velikosti (170-300 µm). Pak dojde k prudkému, adiabatickému zhroucení. Toto zhroucení je velmi rychlé a uvnitř bubliny se drasticky zvýší tlak a teplota. Tyto kolapsy dodávají energii chemickým reakcím.