Afekt: Porovnání verzí
→Literatura: šablonizace odkazů |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Maori Rugbyplayer tattooed.jpg| |
[[Soubor:Maori Rugbyplayer tattooed.jpg|náhled|Tvář v afektu ([[Maori]])]] |
||
'''Afekt''' (z [[latina|latiny]] ''affectus'') je krátkodobá, silná a prudká [[emoce|emoční]] reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému ([[radost]], [[žal]], [[vztek]], [[hnus]], [[stud]]), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázen změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příjemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzivních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu). |
'''Afekt''' (z [[latina|latiny]] ''affectus'') je krátkodobá, silná a prudká [[emoce|emoční]] reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému ([[radost]], [[žal]], [[vztek]], [[hnus]], [[stud]]), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázen změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příjemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzivních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu). |
||
| Řádek 57: | Řádek 57: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Otto|heslo=Affekt}} |
* {{Otto|heslo=Affekt}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Chování]] |
[[Kategorie:Chování]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 12:19
Afekt (z latiny affectus) je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému (radost, žal, vztek, hnus, stud), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázen změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příjemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzivních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu).
Historie
Platón rozlišuje čtyři kategorie afektů, "hnutí mysli" či "vášní": rozkoš, bolest, žádost a strach. Podle Aristotela je jich sedm: žádost, hněv, strach, odvaha, radost, láska, nenávist, stesk, žárlivost a soucit.[1] Podle Descarta, Les passions de l´ame (1649) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv.
Odvozená slova
Afektivní znamená citový, týkající se citů, například afektivní poruchy.
Afektivita znamená citovost, emotivní stránku člověka.
Afektovaný označuje jednání nebo člověka, který vědomě zdůrazňuje afektivitu, přehnanou a nevěrohodnou citovost.
Afikovat znamená citově oslovit, pohnout.
Odkazy
Reference
- ↑ Kirchner, Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe. 1907 - heslo Pathos
Literatura
- BOROSSA, Julia. Témata psychoanalýzy I : nevědomí, afekty a emoce, úzkost, fantazie, hysterie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-609-8.
- JIRSA, Tomáš. Tváří v tvář beztvarosti. Afektivní a vizuální figury v moderní literatuře. Brno: Host, 2016. 364 s. ISBN 978-80-7491-793-6.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Affekt v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
