Dolní konzistoř: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 5. 2007, 17:27

Jako dolní konzistoř (či také utrakvistická nebo kališnická konzistoř) je nazýván správní pomocný orgán administrátora utrakvistické církve v době, kdy římská kurie odmítala jmenovat na pražský stolec arcibiskupa a i po roce 1561, kdy byl jmenován katolický arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Protože katolická konzistoř (s administrátorem pro katolíky) sídlila na Hradčanech, říkalo se jí horní konzistoř. Kališnická na Starém Městě pražském v Karlově koleji byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku 1471 do roku 1621.

Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce 1478, kdy administrátor Václav Koranda ml. určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické děkanáty v čele s děkany. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.

Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo:

potvrzovat kněze u jednotlivých far
ukládat kněžím rady a povinnosti týkající se např. chování vůči katolíkům či naopak radikálům
pořádání kališnických synod
ukládání pokut za drobné přestupky kněží
konání soudů ve vážnějších případech, kdy kališničtí kněží přestoupili své pravomoci, nedodržovali povinnosti či se chovali nemravně (dolní konzistoř disponovala i vlastním vězením)
rozluky manželství

Šablona:Historický pahýl

Verze z 21. 5. 2007, 13:42 editovat 83.240.39.83 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 5. 2007, 17:27 editovat zrušit editaci Mostly Harmless (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 400 editací link Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí\|administrátor]]a [[Utrakvismus\|utrakvistické církve]] v době, kdy [[římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Protože [[katolická konzistoř]] (s [[administrátor]]em pro katolíky) sídlila na [[Hradčany\|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolej\|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]].		Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí\|administrátor]]a [[Utrakvismus\|utrakvistické církve]] v době, kdy [[římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Protože [[katolická konzistoř]] (s [[administrátor]]em pro katolíky) sídlila na [[Hradčany\|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolej\|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]].

	Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší\|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.		Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší\|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.