Pavel Zemek-Novák: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
m dopl. díla |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Studiu skladby |
Studiu skladby společně se hrou na hoboj se věnoval na [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoři]]. Ve studiu kompozice pokračoval na [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkově akademii múzických umění]] ve třídě [[Miloslav Ištvan|Miloslava Ištvana]]. Promoval v roce 1988. Hudební vzdělání si doplnil stipendijním pobytem v Paříži a v londýnské Royal College, kde studoval mezi lety 1992-1993 u George Benjamina. |
||
V letech 1997-1998 byl na doktorandské stáži v Paříži jako žák spektralisty Gérarda Griseye (1946-1998). Stal se tak stal patrně prvním z českých skladatelů, kteří měli možnost setkat se s tvůrci jednoho z nejaktuálnějších kompozičních směrů současnosti. Provozně náročné a vysoce zvukově komplikované partitury spektralistů mohly na Zemka-Nováka zapůsobit co se vnímání zvuku týče, jako skladatel se však vydal cestou směřující zpět k redukci zvukového pásma a k celistvosti zvuku tónu. Osm let byl zaměstnán jako první hobojista v orchestru Janáčkova divadla v Brně. Od roku 1987 je profesorem skladby a hudební teorie na Brněnské konzervatoři. Tam také začal učit hru na hoboj, kterou byl však, stejně jako profesionální kariéru v tomto oboru, nucen ukončit ze zdravotních důvodů. |
V letech 1997-1998 byl na doktorandské stáži v Paříži jako žák spektralisty Gérarda Griseye (1946-1998). Stal se tak stal patrně prvním z českých skladatelů, kteří měli možnost setkat se s tvůrci jednoho z nejaktuálnějších kompozičních směrů současnosti. Provozně náročné a vysoce zvukově komplikované partitury spektralistů mohly na Zemka-Nováka zapůsobit co se vnímání zvuku týče, jako skladatel se však vydal cestou směřující zpět k redukci zvukového pásma a k celistvosti zvuku tónu. Osm let byl zaměstnán jako první hobojista v orchestru Janáčkova divadla v Brně. Od roku 1987 je profesorem skladby a hudební teorie na Brněnské konzervatoři. Tam také začal učit hru na hoboj, kterou byl však, stejně jako profesionální kariéru v tomto oboru, nucen ukončit ze zdravotních důvodů. |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* Serenáda pro anglický roh a orchestr [6 vět] (2003-4] |
* Serenáda pro anglický roh a orchestr [6 vět] (2003-4] |
||
* Koncert (Konsonance) pro violoncello a komorní orchestr (2006 - 2008) |
* Koncert (Konsonance) pro violoncello a komorní orchestr (2006 - 2008) |
||
* ''Z říše ryb'' (1993) - čtyřvětá [[Varhany|varhanní]] skladba; první tři věty pouze pro sólový pedál, poslední věta pro tři manuály, jako [[cantus firmus]] užit chorál [[Samuel Scheidt|Samuela Scheidta]] ''O Christ, der du bist Tag und Licht'' |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Chrápavá, Lucie: ''Pavel Zemek. Portrét osobnosti skladatele''. Praha: Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, 2012. (absolventská práce) |
* Chrápavá, Lucie: ''Pavel Zemek. Portrét osobnosti skladatele''. Praha: Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, 2012. (absolventská práce) |
Verze z 5. 3. 2017, 22:04
Pavel Zemek-Novák | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 14. října 1957 (66 let) Brno |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog a hobojista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Zemek (* 14. října 1957). vlastním jménem Novák, je český hudební skladatel a pedagog.
Život
Studiu skladby společně se hrou na hoboj se věnoval na brněnské konzervatoři. Ve studiu kompozice pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění ve třídě Miloslava Ištvana. Promoval v roce 1988. Hudební vzdělání si doplnil stipendijním pobytem v Paříži a v londýnské Royal College, kde studoval mezi lety 1992-1993 u George Benjamina.
V letech 1997-1998 byl na doktorandské stáži v Paříži jako žák spektralisty Gérarda Griseye (1946-1998). Stal se tak stal patrně prvním z českých skladatelů, kteří měli možnost setkat se s tvůrci jednoho z nejaktuálnějších kompozičních směrů současnosti. Provozně náročné a vysoce zvukově komplikované partitury spektralistů mohly na Zemka-Nováka zapůsobit co se vnímání zvuku týče, jako skladatel se však vydal cestou směřující zpět k redukci zvukového pásma a k celistvosti zvuku tónu. Osm let byl zaměstnán jako první hobojista v orchestru Janáčkova divadla v Brně. Od roku 1987 je profesorem skladby a hudební teorie na Brněnské konzervatoři. Tam také začal učit hru na hoboj, kterou byl však, stejně jako profesionální kariéru v tomto oboru, nucen ukončit ze zdravotních důvodů.
Kompoziční styl
Kompoziční dílo Zemka-Nováka dílo čítá přes sto komorních a orchestrálních skladeb pro různá obsazení. Stylově pro ně razil název kompozice s redukovaným kontrastem. Dnes jsou nejcharakterističtější jeho monofonní kompozice a kompozice s eliminováním disonantních intervalů. Na přelomu 80. a 90. let prošel Zemek-Novák obdobím závažné nemoci, které se v jeho přístupu ke kompozici odrazilo příklonem k takřka výhradně duchovní tematice děl. Zemek-Novák vyšel technicky z Ištvanovy Metody montáže izolovaných prvků v hudbě, ale patrně i na základě posledních Ištvanových teoretických aktivit (texty o jednohlasu v soudobé hudbě) se od této techniky postupně vzdálil k vlastní, vycházející z průzkumu možností unisona (jednohlasu). Zemek-Novák je v rytmice, faktuře hudby, ale i v polyfonii a formě ovlivněn gotickou a celkově středověkou západní hudbou. Silná katolická víra a svobodomyslný přístup k technologii kompozice Zemka-Nováka sbližuje se skladatelem Františkem Gregorem Emmertem. Na rozdíl od Emmerta se však Zemek-Novák ve svém díle přiklání k redukcionistickému pojetí faktury a k práci se samotným zvukem. Zemek-Novák nabyl přesvědčení, že nové využití monofonie může vyvést západoevropskou hudbu z krize. Postupně unisona použil nejen na skladbách drobných, pro malé obsazení, ale i na rozsáhlých orchestrálních kompozicích. Unisono Zemek-Novák chápe velmi volně, vrství jej nejčastěji v intervalu oktáv, kvart a kvint (na způsob středověkého organa), ale rovněž jej variuje heterofonní technikou, takže leckdy v jeho unisonových kompozicích vznikají překvapivě komplexní souzvukové výslednice. Kromě techniky unisona je u Zemka-Nováka velmi častá volná modální technika, v rytmice s oblibou využívá lomených násobných rytmů (ve smyslu "neúplných" triol, kvartol apod.), zajímavé je také jeho formování, které postuloval svou metodou redukovaného kontrastu - s oblibou dělí dílo na mnoho částí hraných attacca, případně označených stejným tempem (Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo). Typickou formou pro Zemka-Nováka je velmi pozvolná gradace směřující v jedné rozsáhlé hudební větě od nejjednodušších zvuků k nejsložitějšímu hudebnímu pletivu ve značně vysokých tempech. Z hlediska sémiotiky a postmoderního formování vůbec jsou pozoruhodné skladebné parafráze a transkripce například Lisztových klavírních parafrází a transkripcí. V posledních letech k předešlým přistupuje již zmíněná technika redukce "disonantních" intervalů (ve smyslu středověkého názvosloví o disonancích a konsonancích a z hlediska zákonů akustiky), nicméně i tam vykazují "konsonantní" skladby Zemka-Nováka zcela soudobý hudební výraz a to nejenom po leckdy příkré souzvukové stránce, ale i z hlediska práce s hudebním timbrem anebo samotnou fakturou.
Zemek-Novák je opakovaně vyzdvihován jako jeden z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších českých skladatelů artificiální hudby své generace. Mnohé z jeho skladeb byly provedeny významnými interprety v zahraničí, v poslední době se jeho tvorba zejména v Anglii těší velké pozornosti.
Výběr z díla
- Symfonie č. 1 pro velký orchestr (7 vět) (1987] 20'
- Symfonie č. 2 {Pašije podle sv. Jana} pro 9 sólistů, smíšený sbor a velký orchestr (1990-7) 80'
- Symfonie č. 3 {Medjugorie} pro klavír a 10 smyčcových nástrojů [33 vět att.] (1995-2002] 21'
- Symfonie č. 4 {"Unisono" pro orchestr} [5 vět] (2002) 13'
- Symfonie č. 5 {"Prameny milosrdenství a světla ve Svatojakubském chrámu v Brně"} (2004) 15'
- Symfonie č. 6 {"Chvála stvoření} (2016) - premiéra 6.2.2017
- Unisono C dur pro orchestr [jednověté] (1998) ca 5'
- Serenáda pro anglický roh a orchestr [6 vět] (2003-4]
- Koncert (Konsonance) pro violoncello a komorní orchestr (2006 - 2008)
- Z říše ryb (1993) - čtyřvětá varhanní skladba; první tři věty pouze pro sólový pedál, poslední věta pro tři manuály, jako cantus firmus užit chorál Samuela Scheidta O Christ, der du bist Tag und Licht
Odkazy
Literatura
- Chrápavá, Lucie: Pavel Zemek. Portrét osobnosti skladatele. Praha: Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, 2012. (absolventská práce)
- Trumpeš, Vít: Pašije v soudobé hudbě. JAMU, Brno, 2011 (diplomová práce)
- Trumpeš, Vít: Duchovní tematika v tvorbě Pavla Nováka-Zemka. JAMU, Brno, 2009 (bakalářská práce)
- Groulík, Jiří: Unisono v díle Pavla Nováka-Zemka. JAMU, Brno, 2007 (diplomová práce)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Zemek-Novák
- profilová stránka skladatele
- seznam skladeb Zemka-Nováka
- CD s klavírním cyklem preludií a fug
- 4.symfonie Pavla Zemka Nováka
- Mariánské variace Pavla Zemka Nováka
- partitura skladby Tichý hymnus
- Hovory o jednohlasu (Opera plus)