Měrná tepelná kapacita: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
změna MTK u vody
Řádek 26: Řádek 26:
! Látka !! ''c'' <math>\left[ \rm J \cdot {kg}^{-1} \cdot K^{-1} \right]</math>
! Látka !! ''c'' <math>\left[ \rm J \cdot {kg}^{-1} \cdot K^{-1} \right]</math>
|-
|-
|[[voda]] ||align="right"| 4&nbsp;200
|[[voda]] ||align="right"|4 180
|-
|-
|[[vzduch]] (0˚C) ||align="right"| 1&nbsp;003
|[[vzduch]] (0˚C) ||align="right"| 1&nbsp;003

Verze z 21. 1. 2017, 19:37

Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia).

Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.

Značení

  • Značka:
  • Jednotka SI: Joule na kilogram a kelvin značka Jkg-1K-1, (dřívější alternativu joule na kilogram a stupeň Celsia, J/(kg °C) již dnešní normy nedoporučují)
  • Zastaralé jednotky: kalorie na kilogram a stupeň Celsia cal/(kg °C)

Vzorec

Teplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu lze vypočítat pomocí vztahu.

kde , t1 je počáteční a t2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.

Vlastnosti

Hodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita .

K určování hodnot měrného tepla se využívá kalorimetrická rovnice.

U plynů se rozlišuje měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, která se označuje , a měrná tepelná kapacita při stálém objemu, která se označuje . Vztah mezi těmito měrnými tepelnými kapacitami udává Poissonova konstanta a Mayerův vztah.

Příklad hodnot

Látka c
voda 4 180
vzduch (0˚C) 1 003
ethanol 2 430
led 2 090
olej 2 000
absolutně suché dřevo (0˚C) 1 450
železo 450
měď 383
zinek 385
hliník 896
platina 133
olovo 129
kyslík 917
cín 227
křemík 703
zlato 129
stříbro 235

Související články