Menšina: Porovnání verzí
+DOI 10.13140/RG.2.1.1062.1205 značky: možný spam přepnuto z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Problémy menšin == |
== Problémy menšin == |
||
V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech: |
V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech: |
||
* Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]], a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept [[menšinová práva|menšinových práv]], jež mezinárodní společenství ([[Organizace spojených národů|OSN]], [[Rada Evropy]] aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států. |
* Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]], a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept [[menšinová práva|menšinových práv]], jež mezinárodní společenství ([[Organizace spojených národů|OSN]], [[Rada Evropy]] aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států. |
||
* Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz [[iredenta]]). |
* Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz [[iredenta]]). |
||
* Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným ([[legitimita|legitimním]]) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny. |
* Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným ([[legitimita|legitimním]]) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny. |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
* MAREŠ, Miroslav. ''Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989.'' 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. ISBN 80-7325-050-0. |
* MAREŠ, Miroslav. ''Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989.'' 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. ISBN 80-7325-050-0. |
||
* ''Menšiny a marginalizované skupiny v České republice.'' 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 355 s. Rubikon (Masarykova univerzita). ISBN 80-86251-13-6. |
* ''Menšiny a marginalizované skupiny v České republice.'' 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 355 s. Rubikon (Masarykova univerzita). ISBN 80-86251-13-6. |
||
* ''Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století].'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178-648-9. |
* ''Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století].'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178-648-9. |
||
* VACULÍK, Jaroslav. ''České menšiny v Evropě a ve světě.'' 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 319 s. ISBN 978-80-7277-397-8. |
* VACULÍK, Jaroslav. ''České menšiny v Evropě a ve světě.'' 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 319 s. ISBN 978-80-7277-397-8. |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=menšina}} |
* {{Wikislovník|heslo=menšina}} |
||
* [http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/ Rada vlády ČR pro národnostní menšiny] |
* [http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/ Rada vlády ČR pro národnostní menšiny] |
Verze z 6. 12. 2016, 16:02
Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe. Například lidé se zelenýma očima jsou sice "v menšině", ale menšinu v tomto sociologickém smyslu netvoří, pokud se o nich nezačne veřejně diskutovat, nezačnou se sdružovat, případně vytvářet nějakou reprezentaci. Status menšiny je ovšem závislý na celku, vůči němuž se jako menšina vymezuje: například Korsičané jsou na Korsice naprostou většinou, kdežto menšinou v rámci Francouzské republiky.
Tomu odpovídá rozlišení:
- statistická menšina, daná pouze určitými charakteristikami jednotlivých osob,
- sociálně-psychologická menšina, jež se obvykle sama jako menšina chápe, případně i organizuje.
Druhy menšin
Významné druhy sociálně-psychologických menšin jsou:
- etnická menšina, obvykle vymezená jazykem a kulturou;
- národnostní menšina, úředně uznávaná etnická menšina;
- náboženská menšina, určená náboženským vyznáním;
- jazyková menšina, pokud není zároveň i menšinou etnickou (například francouzsky a italsky hovořící obyvatelé Švýcarska).
Metaforicky se kromě toho hovoří o "menšinách" mladých lidí, vysokoškoláků a podobně.
Historik Arnold Joseph Toynbee rozlišuje tvořivé a dominantní menšiny.
Problémy menšin
V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech:
- Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží asimilovat, a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept menšinových práv, jež mezinárodní společenství (OSN, Rada Evropy aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států.
- Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz iredenta).
- Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným (legitimním) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny.
Odkazy
Související články
Literatura
- GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace. Vyd. 1. Praha: G plus G, 1999, 341 s. ISBN 80-86103-23-4.
- KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2014, 438 s. DOI: 10.13140/RG.2.1.1062.1205 ISBN 978-80-213-2524-1.
- MAREŠ, Miroslav. Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. ISBN 80-7325-050-0.
- Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 355 s. Rubikon (Masarykova univerzita). ISBN 80-86251-13-6.
- Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178-648-9.
- VACULÍK, Jaroslav. České menšiny v Evropě a ve světě. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 319 s. ISBN 978-80-7277-397-8.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minderheit na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu menšina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo menšina ve Wikislovníku
- Rada vlády ČR pro národnostní menšiny
- Národnostní menšiny v EU
- Kormidlo, portál občanské společnosti - téma menšiny
- (anglicky)
- Eurominority - národnostní menšiny v Evropě
- European Centre for Minority Issues