Karel Bellmann: Porovnání verzí
m {{Infobox - osoba}} |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
'''Karel Bellmann''' ([[1783]]-[[1856]])<ref>Viz {{Citace monografie |
'''Karel Bellmann''' ([[1783]]-[[1856]])<ref>Viz {{Citace monografie |
||
| příjmení = Konečný |
| příjmení = Konečný |
||
Verze z 31. 8. 2016, 08:25
| Karel Bellmann | |
|---|---|
| Narození | 1783 Kaliningrad |
| Úmrtí | 2. srpna 1855 (ve věku 71–72 let) Praha |
| Místo pohřbení | evangelický hřbitov ve Strašnicích |
| Povolání | zvonař |
| Děti | Karel Ferdinand Bellmann |
| Příbuzní | Arthur Maschka-Bellmann (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Bellmann (1783-1856)[1] byl pražský zvonař, nejvýznamnější český zvonař první poloviny 19. století. Po jeho smrti dílnu převzal jeho syn Karel Ferdinand Bellmann, který stál v jejím čele do r. 1869. Poté stála v čele dílny dcera, Anna Bellmannová. Po její smrti v roce 1876 dílna zanikla.
Údaje o životě
Karel Bellmann se narodil v Královci (Kaliningradě) jako syn zvonaře Albrechta Bellmanna. Počátkem 19. století odešel do Prahy, kde působil jako pomocník významného zvonaře Jana Václava Kühnera. Později se oženil s jeho dcerou Annou Marií a po Kühnerově smrti převzal činnost dílny do svých rukou. Až do r. 1816 odléval zvony pod jménem Kühnerů, teprve poté na nich začíná užívat vlastní signaturu. V r. 1856 utrpěl vážná zranění při pokusném vyzvánění na zvon v Sedlci, na jejichž následky zemřel. Dílnu po něm převzal jeho syn Karel Ferdinand Bellmann (1820 – 1893). Oproti otci vyrobil daleko méně zvonů, věnoval se vlastní knihtiskárně a nakladatelství. Dílnu krátce vedla dcera Anna Bellmannová, která zemřela r. 1876. S její smrtí zanikla i dílna Bellmannů, která patří k nejvýznamnějším českým zvonárnám 19. století.
Zvony
Charakteristika zvonů
- Karel Bellmann při přelévání starších zvonů často pořídil kopie starší výzdoby a nápisů, která pak použil na nový zvon, takže na nich zůstala zachována část původní výzdoby.
- Zpravidla užívá německé nápisy (zejména signaturu).
Další díla
Kromě zvonů vyráběl i hodinové cymbály a další kovolijecké výrobky.
Odkazy
Reference
- ↑ Viz KONEČNÝ, Stanislav. Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička: Kulturní služby města Poličky, 1999. ISBN 80-902459-4-3. S. 107. Naproti tomu WIRTH, Zdeněk. Stará Praha. Praha: Jan Otto, 1940. S. 58-59. uvádí data života 1794 - 1855.
Literatura
- KONEČNÝ, Stanislav. Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička: Kulturní služby města Poličky, 1999. ISBN 80-902459-4-3. S. 107.
- Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto Kapitola heslo Bellmann, Karel.
- RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.