Propad uhlíku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kolobeh uhliku cs.svg|náhled|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
[[Soubor:Kolobeh uhliku cs.svg|náhled|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO <sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[Karbonový offset|karbonového offsetu]] (uhlíkové kompenzace). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.
'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[Karbonový offset|karbonového offsetu]] (uhlíkové kompenzace). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.


Přírodní propady uhlíku jsou:
Přírodní propady uhlíku jsou:

Verze z 4. 8. 2016, 17:11

Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.

Propad uhlíku je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá uhlík buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO2) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO2 vzrostl od doby přijetí Kjótského protokolu, který podporuje jejich použití jako formu karbonového offsetu (uhlíkové kompenzace). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.

Přírodní propady uhlíku jsou:

Přírodní propady jsou obvykle mnohem větší než propady umělé. Hlavní umělé propady uhlíku jsou:

Mezi zdroje uhlíku patří:

  • Spalování fosilních paliv (uhlí, zemního plynu a ropy) lidmi pro účely energetiky a dopravy [3]
  • Požáry/hoření (spalováním)
  • Zemědělská půda (dýchání zvířat); existují zde návrhy na zlepšení zemědělských postupů, které by zvrátili tento proces.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon sink na anglické Wikipedii.

  1. Environmental Research and Education Foundation [online]. Dostupné online. 
  2. http://epa.gov/epawaste/conserve/tools/warm/pdfs/landfill-carbon-storage-in-warm10-28-10.pdf
  3. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, United States. Overview of Greenhouse Gases [online]. US EPA [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.