Anna de Noailles: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
N
 
Bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:


Byla členkou belgické Královské akademie francouzského jazyka a literatury.<ref>http://www.britannica.com/biography/Anna-de-Noailles</ref> Byla první ženou, která získala červenou stužku rytíře [[Čestná legie|Čestné legie]].<ref name="enc"></ref>
Byla členkou belgické Královské akademie francouzského jazyka a literatury.<ref>http://www.britannica.com/biography/Anna-de-Noailles</ref> Byla první ženou, která získala červenou stužku rytíře [[Čestná legie|Čestné legie]].<ref name="enc"></ref>
== Bibliografie ==
*''Le Cœur innombrable'' (1901)
*''L'Ombre des jours'' (1902)
*''La Nouvelle Espérance'' (1903)
*''Le Visage émerveillé'' (1904)
*''La Domination'' (1905)
*''Les Éblouissements'' (1907)
*''Les Vivants et les Morts'' (1913)
*''Les Forces éternelles'' (1920)
*''Les Innocentes, ou La Sagesse des femmes'' (1923)
*''Poème de l'amour'' (1924)
*''L'Honneur de souffrir'' (1927)
*''Exactitudes, Paris'' (1930)
*''Le Livre de ma vie'' (1932)
*''Derniers Vers et Poèmes d'enfance'' (1934)

== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===

Verze z 5. 5. 2016, 15:26

Anna de Noailles
Rodné jménoAnna Elisabeth Bibesco Bassaraba de Brancovan
Narození15. listopadu 1876
7. obvod
Úmrtí30. dubna 1933 (ve věku 56 let)
16. pařížský obvod
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Grave of Noailles
Bydliště16. pařížský obvod (do 1910)
16. pařížský obvod (1910–1933)
Publier
Povoláníspisovatelka, saloniérka, básnířka, modelka, romanopiskyně, aristokratka a panovnice
Oceněníprix Archon-Despérouses (1902)
Velká cena za literaturu Francouzské akademie (1921)
komandér Řádu čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
rytíř Řádu čestné legie
… více na Wikidatech
ChoťMathieu de Noailles[1]
Partner(ka)Henri Franck
Charles Demange
RodičeGrégoire Bibesco a Ralouka Bibesco-Bassaraba, Princess de Brancovan
PříbuzníConstantin de Brancovan (sourozenec)
Elena Bibescu (teta z otcovy strany)
Antoine Bibesco (bratranec)
Emmanuel Bibesco (bratranec)
PodpisAnna de Noailles – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna de Noailles, plným jménem Anna Elisabeth de Noailles, princezna Brancovan, hraběnka Mathieu (15. listopad 1876, Paříž - 30. duben 1933, Paříž) byla francouzská spisovatelka rumunského původu.

Byla dcerou rumunského knížete a vnučkou tureckého paši. Vzala si francouzského šlechtice, Mathieu-Fernand-Frédérick-Pascala de Noailles.[2] Mezi její přátele a literární souputníky patřili Marcel Proust, Paul Valéry či Jean Cocteau. V Paříži organizovala populární literární salon.

Publikovala 24 knih, z toho tři romány. Její sbírky básní Le Coeur innombrable (1901), Les Éblouissements (1907) a L'Honneur de souffrir (1927) vyznávají smyslnou lásku přírodě. Ve své lyrice byla inspirována romantickými básníky 19. století, jakými byli Alfred de Vigny či Alphonse de Lamartine. Její pozdější díla odrážejí strach z nevyhnutelného fyzického kolapsu.

Byla členkou belgické Královské akademie francouzského jazyka a literatury.[3] Byla první ženou, která získala červenou stužku rytíře Čestné legie.[2]

Bibliografie

  • Le Cœur innombrable (1901)
  • L'Ombre des jours (1902)
  • La Nouvelle Espérance (1903)
  • Le Visage émerveillé (1904)
  • La Domination (1905)
  • Les Éblouissements (1907)
  • Les Vivants et les Morts (1913)
  • Les Forces éternelles (1920)
  • Les Innocentes, ou La Sagesse des femmes (1923)
  • Poème de l'amour (1924)
  • L'Honneur de souffrir (1927)
  • Exactitudes, Paris (1930)
  • Le Livre de ma vie (1932)
  • Derniers Vers et Poèmes d'enfance (1934)

Odkazy

Reference