Dolní Lužice: Porovnání verzí
formulace |
+mapa |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Lower Lusatia (Coat of Arms).jpg|thumb|[[Znak (heraldika)|Znak]] Dolní Lužice]] |
[[Soubor:Lower Lusatia (Coat of Arms).jpg|thumb|[[Znak (heraldika)|Znak]] Dolní Lužice]] |
||
[[Soubor:Locator Lower Lusatia within the Holy Roman Empire (1618).svg|náhled|Dolní Lužice v rámci [[Země Koruny české|Koruny České]] a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] r. [[1618]]]] |
|||
'''Dolní Lužice''' ([[němčina|německy]] ''Niederlausitz'', [[Dolnolužická srbština|dolnolužickosrbsky]] ''Dolna Łužyca'', [[Hornolužická srbština|hornolužickosrbsky]] ''Delnja Łužica'', [[Polština|polsky]] ''Dolne Łużyce'', [[Latina|latinsky]] ''Lusatia inferior'') je historické území, které je od roku [[1945]] rozděleno mezi [[Německo]] a [[Polsko]]. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí [[německé spolkové země|spolkové země]] [[Braniborsko]], zatímco vesnice [[Geierswalde]] ([[Lužická srbština|lužickosrbsky]] ''Lejno''), [[Kromlau]] (lužickosrbsky ''Kromola'') a město [[Lauta]] (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku [[1990]] k [[Sasko|Sasku]]. Menší polská část je součástí [[Lubušské vojvodství|Lubušského vojvodství]]. Centrem Dolní Lužice je [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (německy ''Cottbus'', dolnolužickosrbsky ''Chóśebuz'', hornolužickosrbsky ''Choćebuz'') v dnešním Braniborsku. V letech [[1348]]–[[1635]] byla Dolní Lužice součástí [[Země Koruny české|České koruny]]. |
'''Dolní Lužice''' ([[němčina|německy]] ''Niederlausitz'', [[Dolnolužická srbština|dolnolužickosrbsky]] ''Dolna Łužyca'', [[Hornolužická srbština|hornolužickosrbsky]] ''Delnja Łužica'', [[Polština|polsky]] ''Dolne Łużyce'', [[Latina|latinsky]] ''Lusatia inferior'') je historické území, které je od roku [[1945]] rozděleno mezi [[Německo]] a [[Polsko]]. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí [[německé spolkové země|spolkové země]] [[Braniborsko]], zatímco vesnice [[Geierswalde]] ([[Lužická srbština|lužickosrbsky]] ''Lejno''), [[Kromlau]] (lužickosrbsky ''Kromola'') a město [[Lauta]] (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku [[1990]] k [[Sasko|Sasku]]. Menší polská část je součástí [[Lubušské vojvodství|Lubušského vojvodství]]. Centrem Dolní Lužice je [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (německy ''Cottbus'', dolnolužickosrbsky ''Chóśebuz'', hornolužickosrbsky ''Choćebuz'') v dnešním Braniborsku. V letech [[1348]]–[[1635]] byla Dolní Lužice součástí [[Země Koruny české|České koruny]]. |
||
Verze z 30. 4. 2016, 09:03
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348–1635 byla Dolní Lužice součástí České koruny.
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.
Literatura
- BŘEZINA, Luděk. Dolní Lužice, úřad zemského fojta a stavy na podzim středověku (1458-1490). In: BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha: Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 87-105.