Karel Albert Sardinský: Porovnání verzí
m Sjednocení obrázků |
m Odstranění pravděpodobně duplicitního parametru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| obrázek = CarloAlberto.jpg |
| obrázek = CarloAlberto.jpg |
||
| popisek = Karel Albert |
| popisek = Karel Albert |
||
| popisek = |
|||
| vláda =[[27. duben|27. dubna]] [[1831]] – [[23. březen|23. března]] [[1849]] |
| vláda =[[27. duben|27. dubna]] [[1831]] – [[23. březen|23. března]] [[1849]] |
||
| tituly = |
| tituly = |
Verze z 31. 3. 2016, 13:50
Karel Albert | |
---|---|
Sardinsko-piemontský král vévoda savojský kníže carignanský | |
Karel Albert | |
Doba vlády | 27. dubna 1831 – 23. března 1849 |
Úplné jméno | Carlo Alberto Amedeo di Savoia |
Narození | 2. října 1798 Turín, Sardinské království |
Úmrtí | 28. července 1849 Porto, Portugalské království |
Pohřben | Bazilika Superga |
Předchůdce | Karel Felix |
Nástupce | Viktor Emanuel II. |
Potomci | Viktor Emanuel II. Ferdinand Maria Kristína |
Dynastie | Savojští |
Otec | Karel Emanuel Savojsko-Carignanský |
Matka | Marie Kristýna Saská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Albert Sardinský (Carlo Alberto Amedeo di Savoia, 2. října 1798 – 28. července 1849) byl v letech 1831 až 1849 předposlední sardinsko-piemontský král, vévoda savojský, piemontský, aostský a předtím v letech 1800 až 1831 byl knížetem carignanským z savojské dynastie resp. její vedlejší savojsko-carignanské větve.
Karel Albert byl prvním vládnoucím panovníkem z vedlejší carignanské linie savojské dynastie. Stalo se tak poté, co zemřel poslední mužský příslušník hlavní linie savojské dynastie král Karel Felix.
Poté, co se stal Karel Albert králem, zavedl reformy a v roce 1848 podpořil přijetí ústavy Statuto Albertino, která jako jediná z italských ústav přečkala rok 1849 a později se stala první italskou ústavou. Mimo to se Karel Albert v letech 1848 a 1849 angažoval za sjednocení Itálie, což vedlo k první italské válce za nezávislost, ve které bylo sardinsko-piemontské království poraženo. Největší porážky sardinskému vojsku uštědřili Rakušané pod vedením maršála Radeckého v bitvě u Custozzy a u Novary, které vedly 23. března 1849 k abdikaci krále Karla Alberta. Na sardinsko-piemontský trůn poté nastoupil jeho prvorozený syn Viktor Emanuel II., který o 11 let později stanul v čele sjednocené Itálie jako její král.
Karel Albert zemřel v Portugalsku čtyři měsíce po své abdikaci. Byl tak posledním z řady čtyř po sobě jdoucích sardinských panovníků, kteří abdikovali.
Rodina
V roce 1817 se tehdejší carignanský kníže Karel Albert oženil se svojí vzdálenou sestřenicí Marií Terezou Toskánskou, která byla mladší dcerou toskánského velkovévody Ferdinanda III. Pár měl 2 syny a dceru, která ale po roce zemřela:
- Viktor Emanuel II. (1820–1878), pozdější sardinský a italský král
- Ferdinand (1822–1855), vévoda z Janova
- Maria Kristína (1826–1827)