Třída Anchorage: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
+ Farren |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
Pohonný systém tvoří dva kotle a dvě plynové turbíny, které roztáčí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů a dosah 14 800 námořních mil při 12 uzlech.<ref name="global2" /> |
Pohonný systém tvoří dva kotle a dvě plynové turbíny, které roztáčí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů a dosah 14 800 námořních mil při 12 uzlech.<ref name="global2" /> |
||
== Operační služba == |
|||
V roce 1998 převzala velení výsadkové lodě ''Mount Vernon'' Maureen A. Farren, která se tak stala historicky první ženou velící válečné lodi amerického námořnictva.<ref name="ref1">{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = 10 June 1998 |
|||
| url = http://www.history.navy.mil/browse-by-topic/diversity/women-in-the-navy/milestones-of-women-in-the-us-navy/10-jun-1998.html |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2016-02-01 |
|||
| vydavatel = Naval History and Heritage Command |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 1. 2. 2016, 14:18
| Třída Anchorage | |
|---|---|
 USS Mount Vernon | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  US Navy |
| Typ | výsadková doková loď |
| Lodě | 5 |
| Nástupce | Whidbey Island |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 14 000 T (plný) |
| Délka | 168,6 m |
| Šířka | 25,9 m |
| Ponor | 6,1 m |
| Pohon | 2× kotel, 2× turbína |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Dosah | 14 800 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 358 + 336 |
| Výzbroj | 2× 25mm kanón 2× Phalanx CIWS 6× 12,7mm kulomet |
Třída Anchorage je třída výsadkových dokových lodí amerického námořnictva. V letech 1967–1972 do služby vstoupilo pět jednotek této třídy – Anchorage, Portland, Pensacola, Mount Vernon a Fort Fisher. Americké námořnictvo je používalo až do roku 2003. Pensacolu poté zakoupil Tchaj-wan, který loď provozuje dodnes.[1] Výsadek až 300 mariňáků a jejich vybavení je z lodí prováděn pomocí tří výsadkových vznášedel Landing Craft Air Cushion či vrtulníků. Pro jejich operace jsou plavidla vybavena dokem a přistávací palubou pro jeden vrtulník. Vznášedla LCAC mohou k pobřeží přepravit 60 tun nákladu rychlostí až 40 uzlů.[1]
Konstrukce
Posádka lodí čítá až 358 mužů (z toho 18 důstojníků). Na palubě nesou rovněž jednotku až 336 vojáků americké námořní pěchoty.[2] Palubní dok pojme dvě výsadková vznášedla LCAC či jeden výsadkový člun LCU, šest výsadkových člunů LCM-8, dvanáct výsadkových člunů LCM-6 či 50 obrněných výsadkových vozidel Amphibious Assault Vehicle (AAV).[2] Loď je vybavena také pro jejich údržbu a opravy. Na palubě lodi může přistát jeden vrtulník. Náklad mohou vykládat též dva jeřáby o nosnosti 50 tun.[1] Obrannou výzbroj tvoří dva systémy Phalanx CIWS, dva 25mm kanóny a šest 12,7mm kulometů.[2]
Pohonný systém tvoří dva kotle a dvě plynové turbíny, které roztáčí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů a dosah 14 800 námořních mil při 12 uzlech.[2]
Operační služba
V roce 1998 převzala velení výsadkové lodě Mount Vernon Maureen A. Farren, která se tak stala historicky první ženou velící válečné lodi amerického námořnictva.[3]
Reference
- ↑ a b c LSD-36 Anchorage class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-07-28 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d LSD-36 Anchorage class – Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-07-28 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 10 June 1998 [online]. Naval History and Heritage Command [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 146.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Anchorage na Wikimedia Commons - (anglicky) Třída Anchorage na serveru Globalsecurity.org
