Osmanské interregnum: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Osmanské interregnum''' ([[1402]] – [[1413]]) bylo období kritického bezvládí v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], kdy se synové a potenciální nástupci sultána [[Bajezid I.|Bajezida I.]] nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi. |
'''Osmanské interregnum''' ([[1402]] – [[1413]]) bylo období kritického bezvládí v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], kdy se synové a potenciální nástupci sultána [[Bajezid I.|Bajezida I.]] nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi. |
||
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce [[1403]], za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn [[Mehmed I.| |
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce [[1403]], za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn [[Mehmed I.|Mehmed]]. Nicméně Tamerlán po totálním zpustošení [[Malá Asie|Malé Asie]] zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce [[1405]] zemřel. Evropský zvyk, že nástupcem se stává nejstarší syn, v Osmanské říši spíše neplatil. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Musa a posléze i Mustafa odmítli uznat Mehmeda společným sultánem a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v [[Thrákie|Thrákii]] (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město [[Bursa]] a okolí, nejmladší Mehmed se usadil ve městě [[Amasya]]. |
||
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce [[1406]]. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z [[Thrákie]] okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce [[1411]] poražen a zabit. |
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce [[1406]]. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z [[Thrákie]] okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce [[1411]] poražen a zabit. |
Verze z 24. 3. 2015, 20:28
Osmanské interregnum (1402 – 1413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultána Bajezida I. nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi.
Toto bezvládí začalo v roce 1402 porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny Tamerlána v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce 1403, za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn Mehmed. Nicméně Tamerlán po totálním zpustošení Malé Asie zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce 1405 zemřel. Evropský zvyk, že nástupcem se stává nejstarší syn, v Osmanské říši spíše neplatil. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Musa a posléze i Mustafa odmítli uznat Mehmeda společným sultánem a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v Thrákii (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město Bursa a okolí, nejmladší Mehmed se usadil ve městě Amasya.
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce 1406. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z Thrákie okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce 1411 poražen a zabit.
Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména kvůli slabosti upadající Byzantské říše a také vzhledem k tehdejším vzájemným rozbrojům a neshodám, které se projevovaly například papežským schizmatem.
Musa vojensky ovládnul Thrákii, i on se však poté odmítl podřídit Mehmedovi. Teprve v roce 1413 porazil v Bulharsku Mehmed Musu s pomocí srbského despoty Stefana Lazareviče a mohl se stát nezpochybnitelným sultánem Mehmedem I.
Zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman Interregnum na anglické Wikipedii.