Látkové množství: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
:<math>n = \frac{m}{M}</math>, |
:<math>n = \frac{m}{M}</math>, |
||
kde <math>m</math> je [[hmotnost]] a <math>M</math> [[molární hmotnost]]. |
kde <math>m</math> je [[hmotnost]] a <math>M</math> [[molární hmotnost]]. |
||
Tedy [[termodynamická soustava|soustava]], která obsahuje právě tolik [[částice|částic]] (např. [[atom]]ů, [[molekula|molekul]], [[Ion| |
Tedy [[termodynamická soustava|soustava]], která obsahuje právě tolik [[částice|částic]] (např. [[atom]]ů, [[molekula|molekul]], [[Ion|iontů]]), kolik je atomů [[nuklid]]u uhlíku <math>{}_{6}^{12}\mbox{C}</math> o celkové [[hmotnost]]i ''12g'', má látkové množství 1 [[mol]]. |
||
Jednotkou látkového množství je podle SI |
Jednotkou látkového množství je podle SI 1 mol. Je třeba si uvědomit, že se jedná o počet částic (libovolného druhu). V jednotkách látkového množství (v molech) lze v podstatě vyjadřovat množství čehokoliv, ale praktické je to pouze u částic jako jsou atomy, molekuly, ionty, fotony a podobně, protože počet částic odpovídající množství 1 mol je tzv. Avogadrova konstanta NA = 6,023 . 10<sup>23</sup> (částic/mol), což je číslo obtížně představitelné. Avogadrova konstanta umožňuje přepočty mezi relativními atomovými (molekulovými, molárními) hmotnostmi a skutečnou hmotností atomů, iontů,molekul,... v g nebo kg. Mezi běžně užívané násobky a zlomky 1 mol patří 1 mmol = 0,001 mol a 1 kmol = 1 000 mol. Hmotnost 1 mol můžeme pro běžné počítání chápat jako relativní molární (atomovou, molekulovou) hmotnost vyjádřenou v gramech. 1 mol kyslíku O2 má tedy hmotnost 32 g, 1 mol CO2 má hmotnost 44 g (zaokrouhleno na celé g). |
||
Prakticky všechny následující příklady lze tedy řešit jednoduchým úsudkem nebo trojčlenkou, přičemž většinou musíme brát v úvahu vzorce |
Prakticky všechny následující příklady lze tedy řešit jednoduchým úsudkem nebo trojčlenkou, přičemž většinou musíme brát v úvahu vzorce |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]] |
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]] |
||
[[Kategorie:Chemické veličiny]] |
[[Kategorie:Chemické veličiny]] |
||
{{Link GA|uk}} |
Verze z 23. 2. 2015, 23:52
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např. i chemické vazby daného druhu, proběhlé chemické reakce jednotlivých částic (tzv. reakční obraty) v látce a jiné obecnější entity. Entity, jejichž počet látkové množství vyjadřuje, musí být specifikovány.
V soustavě SI látkové množství číselně vyjadřuje poměr počtu entit k počtu částic v 12 g uhlíku 12 (asi 6,0221415 × 1023, tzv. Avogadrova konstanta).
Značení a jednotky
- Jeden mol je látkové množství soustavy, jejíž počet entit (elementárních jedinců) se rovná počtu atomů v 0,012 kg uhlíku 12 (12C).
- Další jednotky: kilomol, 1 kmol = 1 000 mol
Výpočet
Látkové množství je podle definice určeno vztahem
- ,
kde je látkové množství, je počet částic v látce a je Avogadrova konstanta. Lze též vyjádřit vzorcem
- ,
kde je hmotnost a molární hmotnost. Tedy soustava, která obsahuje právě tolik částic (např. atomů, molekul, iontů), kolik je atomů nuklidu uhlíku o celkové hmotnosti 12g, má látkové množství 1 mol. Jednotkou látkového množství je podle SI 1 mol. Je třeba si uvědomit, že se jedná o počet částic (libovolného druhu). V jednotkách látkového množství (v molech) lze v podstatě vyjadřovat množství čehokoliv, ale praktické je to pouze u částic jako jsou atomy, molekuly, ionty, fotony a podobně, protože počet částic odpovídající množství 1 mol je tzv. Avogadrova konstanta NA = 6,023 . 1023 (částic/mol), což je číslo obtížně představitelné. Avogadrova konstanta umožňuje přepočty mezi relativními atomovými (molekulovými, molárními) hmotnostmi a skutečnou hmotností atomů, iontů,molekul,... v g nebo kg. Mezi běžně užívané násobky a zlomky 1 mol patří 1 mmol = 0,001 mol a 1 kmol = 1 000 mol. Hmotnost 1 mol můžeme pro běžné počítání chápat jako relativní molární (atomovou, molekulovou) hmotnost vyjádřenou v gramech. 1 mol kyslíku O2 má tedy hmotnost 32 g, 1 mol CO2 má hmotnost 44 g (zaokrouhleno na celé g). Prakticky všechny následující příklady lze tedy řešit jednoduchým úsudkem nebo trojčlenkou, přičemž většinou musíme brát v úvahu vzorce
n = m / M mX = M / NA kde n ... látkové množství (mol) m ... hmotnost látky (g) M ... molární hmotnost (g/mol) mX...hmotnost atomu nebo molekuly (g) NA = 6,023.1023 (částice/mol)