Evangeliář: Porovnání verzí
m malé písmeno |
m typografické úpravy |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* P. Černý, ''Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa''. Praha: Academia 2004 |
* P. Černý, ''Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa''. Praha: Academia 2004 – 378 s. ISBN 80-200-1035-1. |
||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Evangeliář. Sv. 8, str. 835. |
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Evangeliář. Sv. 8, str. 835. |
||
* J. Vašica, ''Staročeské evangeliáře: studie průpravná''. Praha: Česká akademie věd a umění 1931. |
* J. Vašica, ''Staročeské evangeliáře: studie průpravná''. Praha: Česká akademie věd a umění 1931. |
Verze z 17. 11. 2014, 10:16
Evangeliář (od evangelium) je křesťanská liturgická kniha, obsahující texty evangelií. Evangeliář se zpravidla říkalo knihám obsahujícím celé texty, zatímco knihám obsahujícím evangeljní perikopy (úryvky seřazené podle nedělí a svátků) se říkalo evangelistáře.[p 1]
Evangeliáře obvykle obsahují ještě srovnávací tabulky čtyř evangelií, seznamy čtení na neděle a svátky, předmluvy k jednotlivým knihám atd. Protože ke čtení evangelia při mši o velkých svátcích býval zván i panovník nebo císař, patřily evangeliáře mezi nejvzácnější a nejvíce zdobené rukopisy raného středověku. Některé z nejznámějších patrně vznikly z podnětu Karla Velikého, který je objednával v různých klášterech.
Z českých evangeliářů jsou zvlášť významné ty, jež jsou psány v češtině – například Evangeliář olomoucký nebo zábrdovický – a evangeliáře či Čtveroevangelia ve staroslověnštině.
Odkazy
Poznámky
- ↑ V běžné praxi bývají terminy evangeliář a evangelistář zaměňovány. K znepřehlednění terminologie došlo zvláště poté, co v roce 1996 z pověření České biskupské konference vydal Liturgický institut v Praze oficiální liturgickou knihu Evangeliář (pod Č.j. 790/96, ISBN 80-7192-209-9), která se často používá při bohoslužbách, ale svým uspořádáním odpovídá termínu evangelistář.
Literatura
- P. Černý, Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa. Praha: Academia 2004 – 378 s. ISBN 80-200-1035-1.
- Ottův slovník naučný, heslo Evangeliář. Sv. 8, str. 835.
- J. Vašica, Staročeské evangeliáře: studie průpravná. Praha: Česká akademie věd a umění 1931.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu evangeliář na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Gospel books
- Wikidata: Gospel Books
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Slovníkové heslo evangeliář ve Wikislovníku
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.