Šógunát Ašikaga: Porovnání verzí
seznam |
počátky |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Šógunát Ašikaga''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|足利幕府}}, ''Ašikaga bakufu'', [[1336]]—[[1573]]) představoval feudální vojenský diktátorský režim vedený [[šógun]]y z [[klan Ašikaga|klanu Ašikaga]]. |
'''Šógunát Ašikaga''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|足利幕府}}, ''Ašikaga bakufu'', [[1336]]—[[1573]]) představoval feudální vojenský diktátorský režim vedený [[šógun]]y z [[klan Ašikaga|klanu Ašikaga]]. |
||
Tato éra je dobře známá pod pojmenováním [[období Muromači]] podle [[Kjóto|kjótské čtvrti]]<ref>[http://www.maplandia.com/japan/kanto/tokyo/muromachi/ Muromachi Map — Satellite Images of Muromachi]</ref>, ve které si nechal 3. šógun [[Jošimicu Ašikaga|Jošimicu]] zřídit svou rezidenci. |
Tato éra je dobře známá pod pojmenováním [[období Muromači]] podle [[Kjóto|kjótské čtvrti]]<ref>[http://www.maplandia.com/japan/kanto/tokyo/muromachi/ Muromachi Map — Satellite Images of Muromachi]</ref>, ve které si nechal 3. šógun [[Jošimicu Ašikaga|Jošimicu]] zřídit svou rezidenci. Tato rezidence dostala přezdívku "Hana no Gošo" (花 の 御所), neboli "Květinový palác" (zbudován v roce 1379) pro nadbytek květin v jeho okolí. |
||
Ašikagové si získali důvěru [[císař]]ského dvora, když bojovali na jeho straně proti dosavadnímu [[šógunát Kamakura|šógunátu Kamakura]]. Díky tomu se také těšili daleko větší přízni císaře, než šógunové z předchozího období. A to i přes to, že byl jejich šógunát v porovnání s kamakurským a nakonec i [[šógunát Tokugawa|tokugawským]] o něco slabší. Podíl na tom měla skutečnost, že zůstalo příliš mnoho vojenských možností a prostředků v rukou regionálních provinčních vládců - [[daimjó]]ů. Vzhledem k tomu pak vliv Ašikagů sílil nebo slábl podle podpory jednotlivých klanů šógunskému stolci. Slabá centrální vláda nakonec rozepře mezi jednotlivými částmi země nedokázala pacifikovat a země upadla do téměř stoletého válčení - [[období Sengoku]]. |
Ašikagové si získali důvěru [[císař]]ského dvora, když bojovali na jeho straně proti dosavadnímu [[šógunát Kamakura|šógunátu Kamakura]]. Díky tomu se také těšili daleko větší přízni císaře, než šógunové z předchozího období. A to i přes to, že byl jejich šógunát v porovnání s kamakurským a nakonec i [[šógunát Tokugawa|tokugawským]] o něco slabší. Podíl na tom měla skutečnost, že zůstalo příliš mnoho vojenských možností a prostředků v rukou regionálních provinčních vládců - [[daimjó]]ů. Vzhledem k tomu pak vliv Ašikagů sílil nebo slábl podle podpory jednotlivých klanů šógunskému stolci. Slabá centrální vláda nakonec rozepře mezi jednotlivými částmi země nedokázala pacifikovat a země upadla do téměř stoletého válčení - [[období Sengoku]]. |
||
Vláda Ašikagů skončila pod náporem vojsk [[Nobunaga Oda|Nobunagy Ody]], který roku [[1573]] vyhnal z Kjóta posledního šóguna [[Jošiaki Ašikaga|Jošiakiho]]. Ten nalezl útočiště na západě, kde jej pod ochranná křídla ukryl [[klan Móri]]. Poslední významná zmínka se váže na [[Hidejoši Tojotomi|Hidejošiho Tojotomi]], který vznesl požadavek, aby jej Jošiaki pojal za adoptovaného syna. To by pro Hidejošiho znamenalo formální titul 16. šóguna z klanu Ašikaga. Jošiaki však odmítl. Potomci Ašikagů žijí v [[Japonsko|Japonsku]] až doposud. |
Vláda Ašikagů skončila pod náporem vojsk [[Nobunaga Oda|Nobunagy Ody]], který roku [[1573]] vyhnal z Kjóta posledního šóguna [[Jošiaki Ašikaga|Jošiakiho]]. Ten nalezl útočiště na západě, kde jej pod ochranná křídla ukryl [[klan Móri]]. Poslední významná zmínka se váže na [[Hidejoši Tojotomi|Hidejošiho Tojotomi]], který vznesl požadavek, aby jej Jošiaki pojal za adoptovaného syna. To by pro Hidejošiho znamenalo formální titul 16. šóguna z klanu Ašikaga. Jošiaki však odmítl. Potomci Ašikagů žijí v [[Japonsko|Japonsku]] až doposud. |
||
== Počátky == |
|||
Během [[období Kamakura]] (1185-1333) se [[klan Hódžó]] těšil absolutní moci nad Japonskem. Tento monopol na moc, jakož i nedostatek území na odměňování po porážce [[Mongolské invaze do Japonska|mongolské invaze]], vedly k nelibosti mezi vazaly Hódžó. Nakonec v roce [[1333]] císař [[Go-Daigo]] přikázal místním vládnoucím vazalům postavit se vládě Hódžó ve prospěch císařské restaurace - v [[Restaurace Kemmu|Restauraci Kemmu]]. |
|||
[[Bakufu]] Kamakura nařídila [[Takaudži Ašikaga|Takaudžimu Ašikagovi]] povstání zastavit. Z důvodů, které jsou nejasné, ale pravděpodobně proto, že Ašikaga byl [[de facto]] vůdce [[Klan Minamoto|klanu Minamoto]] (který ztratil moc), zatímco klan Hódžó pocházel z [[klan Taira|klanu Taira]], který klan Minamoto porazil, se Ašikaga obrátil proti bakufu Kamakura a bojoval za zájmy císařského dvora. |
|||
Po úspěšném svržení bakufu Kamakura v roce [[1336]] Takaudži Ašikaga založil svou vlastní bakufu v Kjótu. |
|||
== Seznam šógunů Ašikaga == |
== Seznam šógunů Ašikaga == |
||
Verze z 12. 6. 2014, 20:48
Šablona:Obsahuje japonský text Šógunát Ašikaga (japonsky: 足利幕府, Ašikaga bakufu, 1336—1573) představoval feudální vojenský diktátorský režim vedený šóguny z klanu Ašikaga.
Tato éra je dobře známá pod pojmenováním období Muromači podle kjótské čtvrti[1], ve které si nechal 3. šógun Jošimicu zřídit svou rezidenci. Tato rezidence dostala přezdívku "Hana no Gošo" (花 の 御所), neboli "Květinový palác" (zbudován v roce 1379) pro nadbytek květin v jeho okolí.
Ašikagové si získali důvěru císařského dvora, když bojovali na jeho straně proti dosavadnímu šógunátu Kamakura. Díky tomu se také těšili daleko větší přízni císaře, než šógunové z předchozího období. A to i přes to, že byl jejich šógunát v porovnání s kamakurským a nakonec i tokugawským o něco slabší. Podíl na tom měla skutečnost, že zůstalo příliš mnoho vojenských možností a prostředků v rukou regionálních provinčních vládců - daimjóů. Vzhledem k tomu pak vliv Ašikagů sílil nebo slábl podle podpory jednotlivých klanů šógunskému stolci. Slabá centrální vláda nakonec rozepře mezi jednotlivými částmi země nedokázala pacifikovat a země upadla do téměř stoletého válčení - období Sengoku.
Vláda Ašikagů skončila pod náporem vojsk Nobunagy Ody, který roku 1573 vyhnal z Kjóta posledního šóguna Jošiakiho. Ten nalezl útočiště na západě, kde jej pod ochranná křídla ukryl klan Móri. Poslední významná zmínka se váže na Hidejošiho Tojotomi, který vznesl požadavek, aby jej Jošiaki pojal za adoptovaného syna. To by pro Hidejošiho znamenalo formální titul 16. šóguna z klanu Ašikaga. Jošiaki však odmítl. Potomci Ašikagů žijí v Japonsku až doposud.
Počátky
Během období Kamakura (1185-1333) se klan Hódžó těšil absolutní moci nad Japonskem. Tento monopol na moc, jakož i nedostatek území na odměňování po porážce mongolské invaze, vedly k nelibosti mezi vazaly Hódžó. Nakonec v roce 1333 císař Go-Daigo přikázal místním vládnoucím vazalům postavit se vládě Hódžó ve prospěch císařské restaurace - v Restauraci Kemmu.
Bakufu Kamakura nařídila Takaudžimu Ašikagovi povstání zastavit. Z důvodů, které jsou nejasné, ale pravděpodobně proto, že Ašikaga byl de facto vůdce klanu Minamoto (který ztratil moc), zatímco klan Hódžó pocházel z klanu Taira, který klan Minamoto porazil, se Ašikaga obrátil proti bakufu Kamakura a bojoval za zájmy císařského dvora.
Po úspěšném svržení bakufu Kamakura v roce 1336 Takaudži Ašikaga založil svou vlastní bakufu v Kjótu.
Seznam šógunů Ašikaga
- Takaudži Ašikaga, vláda od 1338 do 1358
- Jošiakira Ašikaga, vláda od 1359 do 1368
- Jošimicu Ašikaga, vláda od 1368 do 1394
- Jošimoči Ašikaga, vláda od 1395 do 1423
- Jošikazu Ašikaga, vláda od 1423 do 1425
- Jošinori Ašikaga, vláda od 1429 do 1441
- Jošikacu Ašikaga, vláda od 1442 do 1443
- Jošimasa Ašikaga, vláda od 1449 do 1473
- Jošihisa Ašikaga, vláda od 1474 do 1489
- Jošitane Ašikaga, vláda od 1490 do 1493 a od 1508 do 1521
- Jošizumi Ašikaga, vláda od 1495 do 1508
- jošiharu Ašikaga, vláda od 1522 do 1547
- Jošiteru Ašikaga, vláda od 1547 do 1565
- Jošihide Ašikaga, vláda od 1568
- Jošiaki Ašikaga, vláda od 1568 do 1573