Vinary (Přerov): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
{{Město Přerov}}
Řádek 38: Řádek 38:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}


{{Město Přerov}}
{{HlavičkaObecNav|Přerov|Přerov|Statutární město}}
[[Čekyně]] |
[[Dluhonice]] |
[[Henčlov]] |
[[Kozlovice (Přerov)|Kozlovice]] |
[[Lověšice]] |
[[Lýsky]] |
[[Penčice (Přerov)|Penčice]] |
[[Popovice (Přerov)|Popovice]] |
[[Předmostí (Přerov)|Předmostí]] |
[[Přerov]] |
[[Újezdec (Přerov)|Újezdec]] |
'''Vinary''' |
[[Žeravice (Přerov)|Žeravice]]
{{PatičkaObecNav}}


[[Kategorie:Přerov]]
[[Kategorie:Přerov]]

Verze z 9. 5. 2014, 13:09

Šablona:Infobox - sídlo Vinary jsou jednou z nejstarších místních částí okresního města Přerov. Nachází se asi 3,5 km na sever od Přerova. Osada tvořená dvěma domky v blízkosti potoka a pěti rybníků vznikla koncem 12. století. Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 - 6 domů a započalo se zde s pěstováním vinné révy. Víno bylo natolik dobré, že místní vinaře proslavilo v širokém okolí. Je vcelku logické, že původní název osady Rybáři byl nahrazen novým Winarzy, který postupně přešel až na dnešní Vinary. Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna. V letech 1663 - 1774 byly Vinary v držení jezuitského řádu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1774 připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce - vybudován mlýn, pivovar, pálenice. Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly. Přiškolena a přifařena byla obec do nedalekého Předmostí. V roce 1960 se Vinary spojili s obcemi Lýsky a Popovice ve střediskovou obec Viničná. V roce 1980 byly všechny tři části připojeny k Přerovu. V roce 2009 zde bylo evidováno 273 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 788 obyvatel.[2]

Přerov XI-Vinary leží v katastrálním území Vinary u Přerova o rozloze 2,88 km2.[3]

Významní rodáci
1, prof. MUDr. Julius Petřivalský (*29. 11. 1873 - +7. 12. 1945)
přednosta chirurgického oddělení Masarykovy univerzity v Brně, primář zemské nemocnice v Brně a zakladatel přerovské nemocnice.
2, Stanislav Krátký (*17. 9. 1914 - +14. 11. 2001)
akademický malíř, portrétista

Reference

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-08-28 [cit. 2003-08-28]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice