Theofil Presbyter: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Theofil Presbyter''' či Theophilus Presbyter bylo mnišské jméno nebo [[pseudonym]] zlatníka, který se pravděpodobně jmenoval ''Roger z Helmarshausenu''; žil ve [[12. století]] jako mnich a sepsal latinský spis o technikách uměleckých řemesel, zejména zlatnictví.
'''Theofil Presbyter''' či Theophilus Presbyter bylo mnišské jméno nebo [[pseudonym]] zlatníka, který se pravděpodobně jmenoval ''Roger z Helmarshausenu''; žil ve [[12. století]] jako mnich řádu benediktinů a sepsal latinský spis o technikách uměleckých řemesel, zejména zlatnictví.


== Dílo ==
== Dílo ==
Spis nazvaný ''Schedula diversarum artium“'' (v jiných opisech ''„De diversis artibus“'') vznikl mezi léty 1100 a 1120. Nejstarší dochovaný [[rukopis]] je v Rakouské národní knihovně ve [[Vídeň|Vídni]] pod označením Codex sign. 2527; druhý exemplář se dochoval v Knihovně vévody Augusta ve [[Wolfenbüttel]]u (pod signaturou Cod. Guelf. Gud. Lat. 69 2°). Spis objevil [[Gotthold Efraim Lessing]], když byl knihovníkem ve Wolfenbüttelu. V roce 1874 následoval první částečný překlad do němčiny, po něm kompletní edice v angličtině, francouzštině, polštině, italštině a maďarštině, česky dosud nevyšel.
Spis nazvaný ''Schedula diversarum artium“'' (v jiných opisech ''„De diversis artibus“'') vznikl mezi léty 1100 a 1120. Nejstarší dochovaný [[rukopis]] je v Rakouské národní knihovně ve [[Vídeň|Vídni]] pod označením Codex sign. 2527; druhý exemplář se dochoval v Knihovně vévody Augusta ve [[Wolfenbüttel]]u (pod signaturou Cod. Guelf. Gud. Lat. 69 2°). Spis objevil [[Gotthold Efraim Lessing]], když byl knihovníkem ve Wolfenbüttelu. V roce 1874 následoval první částečný překlad do němčiny, po něm kompletní edice v angličtině, francouzštině, polštině, italštině a maďarštině, česky dosud nevyšel.


Theofil detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje pracemi malířskými a kreslířskými pro kniřní malbu. Vykládá recepty na zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, pro výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty. Nejlépe zná zlatnické techniky a postupy, popisuje například výrobu liturgického kalicha či patény. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů.
Theofil výklad rozdělil systematicky do 96 kapitol. Detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje pracemi malířskými a kreslířskými pro knižní malbu. Vykládá recepty na zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, pro výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty. Nejlépe zná zlatnické techniky a postupy, popisuje stavbu pece k tavení drahých i obecných kovů, všímá si různě legovaného zlata, stříbra, mědi i železa. Zná výzdobné techniky jako je rytí, smaltování nebo niello. Dále popisuje výrobky k chrámovému užití, například kříž, svícen, kadidelnici, liturgický kalich či paténu. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů. Nakonec připojuje kapitoly o drahých kamenech a perlách.


== Autor ==
== Autor ==
Theofil byl podle svého díla ztotožněn s porýnským mnichem a kazatelem Rogerem z benediktinského kláštera v Helmarshausenu. Data jeho života byla stanovena s pomocí nekrologií: Narodil se pravděpodobně kolem roku 1070. Pocházel z povodí řeky Maasy, kde vstoupil do kláštera ve [[Stavelot]]u. Mezi léty 1100 a 1107 pracoval v bazilice [[Svatý Pantaleon|sv. Pantaleona]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Po roce 1107 odešel do kláštera v [[Helmarshausen]]u, kde zůstal až do smrti. Zemřel tam po roce 1125.
Theofil byl podle svého díla ztotožněn s porýnským mnichem a kazatelem Rogerem z benediktinského kláštera v Helmarshausenu. Data jeho života byla stanovena s pomocí nekrologií: Narodil se pravděpodobně kolem roku 1070. Pocházel z povodí řeky Maasy, kde vstoupil do kláštera ve [[Stavelot]]u. Mezi léty 1100 a 1107 pracoval v bazilice [[Svatý Pantaleon|sv. Pantaleona]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Po roce 1107 odešel do kláštera v [[Helmarshausen]]u, kde zůstal až do smrti. Zemřel tam po roce 1125.
Není jasné, zda pouze vedl práci klášterních dílen bratří laiků, nebo zda byl sám také řemeslníkem.
Není jasné, zda pouze organizoval a vedl práci klášterních dílen bratří laiků, nebo zda byl sám také řemeslníkem.


== Překlady a literatura ==
== Překlady a literatura ==
Řádek 16: Řádek 16:
* W. Theobald: ''Technik des Kunsthandwerks im 10. Jahrhundert Des T. Schedula Diversarum Artium''. Berlín 1933 (1953, 1981)
* W. Theobald: ''Technik des Kunsthandwerks im 10. Jahrhundert Des T. Schedula Diversarum Artium''. Berlín 1933 (1953, 1981)
* E. Freise: ''Roger v. Helmarshausen in seiner monastischen Umwelt'', in: Frühmittelalterliche Studien 15, 1981
* E. Freise: ''Roger v. Helmarshausen in seiner monastischen Umwelt'', in: Frühmittelalterliche Studien 15, 1981
* [[Erhard Brepohl]]: ''Theophilus Presbyter und das mittelalterliche Kunsthandwerk''. Köln 1999 (nejlepší bohatě ilustrované vydání)
* [[Erhard Brepohl]]: ''Theophilus Presbyter und das mittelalterliche Kunsthandwerk''. Leipzig 1987, 2. vyd. Köln 1999 (nejlepší bohatě ilustrované vydání).
* Christoph Stiegmann - Hiltrud Westermann-Angerhausen (Hrsg.): ''Schatzkunst am Aufgang der Romanik. Der Paderborner Dom-Tragaltar und sein Umkreis''. München 2006
* Christoph Stiegmann - Hiltrud Westermann-Angerhausen (Hrsg.): ''Schatzkunst am Aufgang der Romanik. Der Paderborner Dom-Tragaltar und sein Umkreis''. München 2006



Verze z 25. 3. 2014, 17:12

Theofil Presbyter či Theophilus Presbyter bylo mnišské jméno nebo pseudonym zlatníka, který se pravděpodobně jmenoval Roger z Helmarshausenu; žil ve 12. století jako mnich řádu benediktinů a sepsal latinský spis o technikách uměleckých řemesel, zejména zlatnictví.

Dílo

Spis nazvaný Schedula diversarum artium“ (v jiných opisech „De diversis artibus“) vznikl mezi léty 1100 a 1120. Nejstarší dochovaný rukopis je v Rakouské národní knihovně ve Vídni pod označením Codex sign. 2527; druhý exemplář se dochoval v Knihovně vévody Augusta ve Wolfenbüttelu (pod signaturou Cod. Guelf. Gud. Lat. 69 2°). Spis objevil Gotthold Efraim Lessing, když byl knihovníkem ve Wolfenbüttelu. V roce 1874 následoval první částečný překlad do němčiny, po něm kompletní edice v angličtině, francouzštině, polštině, italštině a maďarštině, česky dosud nevyšel.

Theofil výklad rozdělil systematicky do 96 kapitol. Detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje pracemi malířskými a kreslířskými pro knižní malbu. Vykládá recepty na zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, pro výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty. Nejlépe zná zlatnické techniky a postupy, popisuje stavbu pece k tavení drahých i obecných kovů, všímá si různě legovaného zlata, stříbra, mědi i železa. Zná výzdobné techniky jako je rytí, smaltování nebo niello. Dále popisuje výrobky k chrámovému užití, například kříž, svícen, kadidelnici, liturgický kalich či paténu. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů. Nakonec připojuje kapitoly o drahých kamenech a perlách.

Autor

Theofil byl podle svého díla ztotožněn s porýnským mnichem a kazatelem Rogerem z benediktinského kláštera v Helmarshausenu. Data jeho života byla stanovena s pomocí nekrologií: Narodil se pravděpodobně kolem roku 1070. Pocházel z povodí řeky Maasy, kde vstoupil do kláštera ve Stavelotu. Mezi léty 1100 a 1107 pracoval v bazilice sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem. Po roce 1107 odešel do kláštera v Helmarshausenu, kde zůstal až do smrti. Zemřel tam po roce 1125. Není jasné, zda pouze organizoval a vedl práci klášterních dílen bratří laiků, nebo zda byl sám také řemeslníkem.

Překlady a literatura

  • De diversis artibus, neboli Schedula diversarum artium (3 díly) [1]
  • G. E. Lessing: Vom Alter der Ölmalerey aus dem Theophilus Presbyter. Berlín 1774
  • A. Ilg (Hg): Theophilus Presbyter. Schedula diversarum artium. in: Quellenschriften für Kunstgeschichte. Bd. VII. Wien 1874
  • W. Theobald: Technik des Kunsthandwerks im 10. Jahrhundert Des T. Schedula Diversarum Artium. Berlín 1933 (1953, 1981)
  • E. Freise: Roger v. Helmarshausen in seiner monastischen Umwelt, in: Frühmittelalterliche Studien 15, 1981
  • Erhard Brepohl: Theophilus Presbyter und das mittelalterliche Kunsthandwerk. Leipzig 1987, 2. vyd. Köln 1999 (nejlepší bohatě ilustrované vydání).
  • Christoph Stiegmann - Hiltrud Westermann-Angerhausen (Hrsg.): Schatzkunst am Aufgang der Romanik. Der Paderborner Dom-Tragaltar und sein Umkreis. München 2006

Odkazy