Kondenzační stopa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 217.29.8.77 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je G3robot
m Přiřazení obsahu o vzniku kondenzačních stop a některých faktorech ovlivňujících jejich vzhled a vývoj.
Řádek 2: Řádek 2:
'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.
'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.


S jevem kondenzačních stop v letectví se setkáváme už od počátku létání ve standartních letových hladinách (anglicky FL – flight level) a díky neustálému nárůstu leteckého provozu se s nimi lze setkávat stále častěji.

''„Uměle“ ''vytvořená kondenzační stopa (anglicky „condense trail“, zkr. „contrail“) se objevuje za letouny s pístovými, proudovými a tubrovrtulovými motory létajícími ve výškách obvykle od 7 do 12 kilometrů, tj. v prostředí s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.

Kondenzační stopy jsou tvořeny drobnými vodními kapkami nebo ledovými krystalky, které vznikají jako důsledkem promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty, vzniklými spalováním leteckého paliva. Vznik a doba přetrvání do rozpadu kondenzační stopy je závislostí teploty, vzdušné vlhkosti, atmosférického tlaku a vzdušného proudění v místě vzniku.

== Vznik kondenzační stopy ==
Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par dochází, pokud je vzduch párami přesycen, to znamená, že není schopen pojmout více vody v plynném skupenství. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasycený. Tento proces je urychlen, pokud se v prostoru nachází dostatečný počet tzv. kondenzačních jader (prach, saze, krystaly vody), na kterých pára kondenzuje. Hmotnost páry v jednotce objemu vzduchu vyjadřuje absolutní vlhkost vzduchu. Množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout je závislé na teplotě. Pokud se absolutní vlhkost vzduchu rovná hodnotě, při které nastává kondenzace říkáme, že relativní vlhkost vzduchu je 100%.<sup>[3]</sup>

== Faktory ovlivňující vzhled a vývoj ==
Z vlastní zkušenosti jste si jistě všimli, že KS za některými letouny vznikají a zanikají různým způsobem a jejich vzhled je odlišný v závislosti na čase.

Jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňující vlastnosti KS je například typ použitého paliva, které letoun natankuje. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a jejichž obsah se může kvalitativně odlišovat. Jejich složení je různé a sestává kupříkladu z nemrznoucí příměsi, liší se obsahem vody, jsou do nich přidávána aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny, ''„antikoroziva“'' a přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat. V neposledním případě se také do paliva vkládají biocidní přísady, zamezující organickým složkám v rozmnožování.<sup>[3]</sup>

Vzdušné turbulentní proudění vznikající za letounem, známé jako turbulence v úplavu, se zase podílí na spirálovitém tvaru zanikající KS. Vznik této turbulence je spjat s principem zachování energie, kdy se prostředí snaží vyrovnat rozdíly tlaků vznikajících na sací a přetlakové straně křídel. Díky těmto turbulencím jsou také mezi letadly při startu a přistání, dodržovány časové rozestupy z důvodu bezpečnosti.

V souhrnu jsou tedy hlavními vlivy ovlivňujícími vzhled a dobu zániku KS: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody) a aktuální proudění v dané letové hladině.
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Literatura<ref>3. DVOŘÁK,Petr. Kondenzační pruhy za letadly, contrails. ''ČHMU'' [online]. 2012, roč.2012, č. 10, 27.10.2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1351335406</ref> ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Letecká meteorologie | vydavatel = Svět křídel | místo = Cheb | rok = 2010 | isbn = 978-80-86808-85-7 | kapitola = Další úkazy na obloze podobné oblakům | strany = 112–114 | jazyk = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Letecká meteorologie | vydavatel = Svět křídel | místo = Cheb | rok = 2010 | isbn = 978-80-86808-85-7 | kapitola = Další úkazy na obloze podobné oblakům | strany = 112–114 | jazyk = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Skřehot | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Velký atlas oblaků | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2008 | isbn = 978-80-251-2015-6 | kapitola = | strany = 43, 44, 321–323 | jazyk = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Skřehot | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Velký atlas oblaků | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2008 | isbn = 978-80-251-2015-6 | kapitola = | strany = 43, 44, 321–323 | jazyk = }}

Verze z 7. 3. 2014, 17:31

Kondenzační stopy
Airbus A 380

Kondenzační stopa, též kondenzační pruh, je umělý oblak vznikající za letadlem nebo raketou v horních vrstvách troposféry nebo spodních vrstvách stratosféry.[1] Má vzhled cirru[1] nebo cirrocumulu[1][2].

S jevem kondenzačních stop v letectví se setkáváme už od počátku létání ve standartních letových hladinách (anglicky FL – flight level) a díky neustálému nárůstu leteckého provozu se s nimi lze setkávat stále častěji.

„Uměle“ vytvořená kondenzační stopa (anglicky „condense trail“, zkr. „contrail“) se objevuje za letouny s pístovými, proudovými a tubrovrtulovými motory létajícími ve výškách obvykle od 7 do 12 kilometrů, tj. v prostředí s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.

Kondenzační stopy jsou tvořeny drobnými vodními kapkami nebo ledovými krystalky, které vznikají jako důsledkem promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty, vzniklými spalováním leteckého paliva. Vznik a doba přetrvání do rozpadu kondenzační stopy je závislostí teploty, vzdušné vlhkosti, atmosférického tlaku a vzdušného proudění v místě vzniku.

Vznik kondenzační stopy

Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par dochází, pokud je vzduch párami přesycen, to znamená, že není schopen pojmout více vody v plynném skupenství. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasycený. Tento proces je urychlen, pokud se v prostoru nachází dostatečný počet tzv. kondenzačních jader (prach, saze, krystaly vody), na kterých pára kondenzuje. Hmotnost páry v jednotce objemu vzduchu vyjadřuje absolutní vlhkost vzduchu. Množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout je závislé na teplotě. Pokud se absolutní vlhkost vzduchu rovná hodnotě, při které nastává kondenzace říkáme, že relativní vlhkost vzduchu je 100%.[3]

Faktory ovlivňující vzhled a vývoj

Z vlastní zkušenosti jste si jistě všimli, že KS za některými letouny vznikají a zanikají různým způsobem a jejich vzhled je odlišný v závislosti na čase.

Jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňující vlastnosti KS je například typ použitého paliva, které letoun natankuje. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a jejichž obsah se může kvalitativně odlišovat. Jejich složení je různé a sestává kupříkladu z nemrznoucí příměsi, liší se obsahem vody, jsou do nich přidávána aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny, „antikoroziva“ a přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat. V neposledním případě se také do paliva vkládají biocidní přísady, zamezující organickým složkám v rozmnožování.[3]

Vzdušné turbulentní proudění vznikající za letounem, známé jako turbulence v úplavu, se zase podílí na spirálovitém tvaru zanikající KS. Vznik této turbulence je spjat s principem zachování energie, kdy se prostředí snaží vyrovnat rozdíly tlaků vznikajících na sací a přetlakové straně křídel. Díky těmto turbulencím jsou také mezi letadly při startu a přistání, dodržovány časové rozestupy z důvodu bezpečnosti.

V souhrnu jsou tedy hlavními vlivy ovlivňujícími vzhled a dobu zániku KS: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody) a aktuální proudění v dané letové hladině.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Heslo pruh kondenzační, s. 249. 
  2. ↑ ZVEREV, Alexej Semionovič. Synoptická meteorológia. Překlad Dušan Podhorský. Bratislava: Alfa, 1986. S. 587–591. (slovensky) 

Literatura[1]

  • DVOŘÁK, Petr. Letecká meteorologie. Cheb: Svět křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-85-7. Kapitola Další úkazy na obloze podobné oblakům, s. 112–114. 
  • SKŘEHOT, Petr. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2015-6. S. 43, 44, 321–323. 

Související články

  1. ↑ 3. DVOŘÁK,Petr. Kondenzační pruhy za letadly, contrails. ČHMU [online]. 2012, roč.2012, č. 10, 27.10.2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1351335406
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kondenzační_stopa&oldid=11279493“