Dětřich Míšeňský: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
}} |
}} |
||
'''Dětřich Míšeňský''', ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte |
'''Dětřich Míšeňský''', ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte'', [[1162]] – [[18. únor|18. února]] [[1221]]) byl [[seznam míšeňských markrabat|míšeňský markrabě]] z rodu [[Wettinové|Wettinů]]. |
||
{{Pracuje se}} |
{{Pracuje se}} |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v roce [[1162]] jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů [[Hedvika Braniborská|Hedvika]] protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] byl prvorozený. [[Ota II. Míšeňský|Ota Bohatý]] změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku [[Ota II. Míšeňský|Ota]]zemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]]. |
Narodil se v roce [[1162]] jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů [[Hedvika Braniborská|Hedvika]] protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] byl prvorozený. [[Ota II. Míšeňský|Ota Bohatý]] změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku [[Ota II. Míšeňský|Ota]]zemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]]. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha]] další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát [[Jindřich Břetislav]]. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel. |
||
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřich]]. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil. |
|||
V roce [[1186]] se v [[Ústí nad Labem]] oženil s [[Žofie Přemyslovna|Žofií]], dcerou českého knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]. Dostal se do sporu se svým otcem, který prosazoval nástupnictví mladšího syna [[Dětřich Míšeňský|Dětřicha]]. Albrecht ve snaze zamezit ve změně dědice svého otce dokonce načas uvěznil a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]. Spory o moc a majetek mezi bratry pokračovaly i po otcově smrti roku 1190. |
|||
V letech 1193-1194 byl Albrecht součástí proticísařské koalice v čele s [[seznam brabantských vévodů|brabantským vévodou]] [[Jindřich I. Brabantský|Jindřichem]], hlavou welfské opozice [[Jindřich Lev|Jindřichem Lvem]], [[seznam anglických králů|anglickým králem]] [[Richard Lví srdce|Richardem Lví srdce]] a Albrechtovým příbuzným [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] Spiknutí bylo prozrazeno a v letech 1194-1195 se Albrecht zúčastnil výpravy císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] do Itálie. Zemřel při návratu bez mužského dědice zřejmě v důsledku choroby či jedu 24. června 1195.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/albrecht_1_der_stolze_markgraf_1195/albrecht_1_der_stolze_markgraf_von_meissen_+_1195.html www.genealogie-mittelalter.d]</ref> Pohřben byl v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků. Novým míšeňským markrabětem se stal bratr Dětřich. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 1. 9. 2013, 20:48
| otec | Ota II. Míšeňský |
|---|---|
| matka | Hedvika Braniborská |
| bratr | Albrecht I. Míšeňský |
| manželka | Guta Durynská |
Dětřich Míšeňský, (německy Dietrich der Bedrängte, 1162 – 18. února 1221) byl míšeňský markrabě z rodu Wettinů.
Život
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte Oty Bohatého a jeho manželky Hedviky. Část svého života strávil spory s bratrem Albrechtem. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře Fridricha Barbarossy; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Otazemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře Jindřicha další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát Jindřich Břetislav. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel.
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař Jindřich. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr Filip, zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil.
