Kastovní systém v Indii: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Jnh (diskuse | příspěvky)
204 editací
m páriové místo párijové, čandalové místo Čandalové
Řádek 13: Řádek 13:
* [[Šúdra|Šúdrové]] (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá
* [[Šúdra|Šúdrové]] (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá


Mimo toto rozdělení stojí [[nedotknutelní|daliti]] (nedotknutelní), také párijové či Čandalové, kteří nepatří do žádné ''varny''. Konají tu nejšpinavější práci, žijí pod hranicí chudoby a ostatní varny je tedy považují za nečisté. Jejich přítomnost nebo už jen samotný jejich stín může způsobit rituální poskvrnění.
Mimo toto rozdělení stojí [[nedotknutelní|daliti]] (nedotknutelní), také páriové či čandalové, kteří nepatří do žádné ''varny''. Konají tu nejšpinavější práci, žijí pod hranicí chudoby a ostatní varny je tedy považují za nečisté. Jejich přítomnost nebo už jen samotný jejich stín může způsobit rituální poskvrnění.


=== Portugalská nadvláda ===
=== Portugalská nadvláda ===

Verze z 3. 8. 2013, 20:55

Kastovní systém (v dévanágarí वर्णाश्रम varnášrama) představuje ve své původní podobě vyhodnocení a kodifikaci společnosti do čtyř různých vrstev na základě různotvárnosti založené na duchovním vývoji. Toto rozdělení bylo poprvé zmíněno v Rgvédu [1] (1500 až 1000 př. n. l.) jako čtyři součásti těla věčného puruši (ústa, paže, stehna a chodidla) [2] a v pozdějších výkladových dílech (Manusmrti [3] a Bhagavadgíta [4]) se přenáší tyto součásti i na společnost opírající se o tvrzení v upanišadách, že Brahmá, stvořitel vesmíru, vytvořil z těchto součástí čtyři společenské vrstvy: 1. bráhmany (kněze) z úst, 2. kšatrije (válečníky) z paží, 3. vaišji (obchodníky, řemeslníky a zemědělce) ze stehen a ti měli žlutou barvu a 4. šúdry (služebníky a dělníky) z chodidel. Ášrama je sanskrtský výraz, který se vztahuje ke čtyřem stádiím individuálního života: 1. brahmačarja – 25 let života s učitelem, 2. grhastha – 25 let života v rodině, 3. vánaprastha – 25 let života v ústraní a 4. sannjása – 25 let života v celibátu. Toto rozdělení se později stalo součástí životního stylu hinduismu a v různých podobách se projevuje dodnes.

Původní kastovní systém (varnášrama) je často zaměňován s rozdělením společnosti podle rodu (džáti). Tento chybný výklad vznikl během portugalské koloniální nadvlády v Indii v 16. století. Tehdy byl pojmenován tento systém portugalským slovem „casta“ (rod, rodina, kmen), což je překlad sanskrtského slova džáti. Kastovní systém (varna-ášrama) je jeden z nejvíce nepochopených, chybně interpretovaných a zneužitých filosofických konceptů. Původní vyhodnocení společnosti na základě různotvárnosti založené na duchovním vývoji bylo zneužito prosazováním teorie nadřazenosti na základě původu. Pasáže ve védských spisech dědičnou nadřazenost zásadně vylučují.[3] [5]

Historický vývoj

Árjové v Indii

Nedotknutelní (daliti) v Indii

V Indii Árjové na základě výše citovaných písem dělí obyvatelstvo do čtyř vrstev (varen). Každá varna představuje část lidského těla a má přidělenou barvu:

  • Bráhmani (kněží) – ústa; barva bílá
  • Kšatrijové (válečníci, politici, státní správa) – paže, barva červená
  • Vaišjové (obchodníci, řemeslníci a zemědělci) – stehna; barva žlutá
  • Šúdrové (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá

Mimo toto rozdělení stojí daliti (nedotknutelní), také páriové či čandalové, kteří nepatří do žádné varny. Konají tu nejšpinavější práci, žijí pod hranicí chudoby a ostatní varny je tedy považují za nečisté. Jejich přítomnost nebo už jen samotný jejich stín může způsobit rituální poskvrnění.

Portugalská nadvláda

Západní svět se poprvé seznámil se systémem varna-ášrama během portugalské koloniální nadvlády v Indii v 16. století. Tehdy byl pojmenován tento systém portugalským slovem „casta“ (rod, rodina, kmen). Neznalost indických kulturních a náboženských tradic posílená předsudky způsobila, že tento klasifikační systém byl definován jako směs třídního rozdělení společnosti a náboženské víry. To byla jediná možnost jak definovat védskou filosofii a dharmické zákony v termínech, které byly pochopitelné pro západní filosofické koncepty a sociální struktury té doby.

Britské impérium

Tento výklad vyhovoval i pozdější koloniální mocnosti – britskému impériu, protože umožňoval dříve jednolitou indickou společnost rozdělit, a tím snadněji ovládnout.[6] Během expanze Britské východoindické společnosti v 18. století byly poskytovány různým společenským vrstvám výsady a tím se rozdělení společnosti dále prohlubovalo.[7] Během koloniální nadvlády britského impéria v Indii došlo k mnoha vzpourám, které podnítila nespokojenost kmenových vůdců s britskou nadvládou a nerespektováním tradičních indických sociálních struktur.[8]

  1. Halba vzpoura (1774–1779)
  2. Bhopalpatnam vzpoura (1795)
  3. Bhil vzpoura (1822–1857) [9]
  4. Paralkot vzpoura (1825)
  5. Tarapur vzpoura (1842–1854)
  6. Maria vzpoura (1842–1863)
  7. První válka o nezávislost (1856–1857) [10]
  8. Bhil vzpoura, začala u Tantja Tope v Banswara (1858) [11]
  9. Koi revolta (1859)
  10. Gond vzpoura, začala u Ramji Gond v Adilabad (1860) [12]
  11. Muria vzpoura (1876)
  12. Rani vzpoura (1878–1882)
  13. Bhumkal vzpoura (1910)

Během britské nadvlády se začaly vymezovat území (rezervace) pro „nejchudší společenské třídy“ a v roce 1935 byl vypracován zákon, který nabyl účinnosti v roce 1937. V tomto zákoně nabyl platnosti i nový termín – „scheduled caste“ (navržená kasta) a vznikl seznam navržených kast. Podkladem pro tento seznam bylo sčítání indického obyvatelstva v roce 1891:

Společenská vrstva Příklad Zastoupení %
Zemědělci Kurmi, Mali, Lodha 20%
Úředníci Chamar, Dosadh, Dom 13%
Válečníci Džat, Radžput, Maratha, Nair 12%
Řemeslníci Lohar, Sunar, Džulaha 12%
Pastýři Ahir, Gadaria, Dhangar 7%
Lesní kmeny Santhal, Gond, Bhil 7%
Odborníci Nambudri, Bhat, Kajasth 6%
Služby Nai, Dhobi, Kandoi 6%
Obchodníci Agrawal, Khatri, Balija, Barnwal 5%
Dělníci Musahar, Bagdi, Bawari 3%
Rybáři Kahar, Mallah 3%
Jiná povolání Vaidja, Mirasi, Bhand 2%
Kočovníci Waddar, Nat, Beldar 1%

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rgvéda 9.112.3 "I am a bard, my father is a physician, my mother's job is to grind the corn."
  2. ↑ Rgvéda 10.90.12 "The Brahman was his mouth, of both his arms was the Rajanya made. His thighs became the Vaisya, from his feet the Sudra was produced".
  3. ↑ a b Manusmrti 10.65: "Tak jako může syn šúdry dosáhnout hodnosti bráhmana, tak může i syn bráhmana dosáhnout hodnosti šúdry a toto platí i pro toho, kdo se narodil jako vaišja nebo kšatrija"
  4. ↑ Bhagavadgíta 4.13 - "Stvořil jsem čtyři varny podle rozdělení kvalit a činů".
  5. ↑ Kastovní systém (8.12.2006)
  6. ↑ Bate Crispin, Race, Caste and Tribe in Central India, 1995, Centre for South Asian Studies, School of Social & Political Studies, University of Edinburgh, ISBN 1-900795-02-7
  7. ↑ Alavi Seema, Sepoys And The Company Tradition and transition in Northern India 1770-1830, Oxford University Press India, 1998, ISBN 0-19-563484-5
  8. ↑ Tribal Protests and Rebellions
  9. ↑ P. 111 The Freedom Struggle in Hyderabad: A Connected Account By Hyderabad (India : State).
  10. ↑ First Indian War of Independence
  11. ↑ P. 32 Social and Political Awakening Among the Tribals of Rajasthan By Gopi Nath Sharma.
  12. ↑ P. 420 Who's who of Freedom Struggle in Andhra Pradesh By Sarojini Regani.

Literatura

  • Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-85905-62-0
  • Sri Aurobindo, The Human Cycle, The Ideal of Human Unity, War and Self-Determination, Sri Aurobindo Ashram Trust 1970, ISBN 81-7058-281-4
  • Aggarwal, Patrap, Caste and Social Stratification Among Muslims in India, Manohar. 1978.
  • B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kastovní_systém_v_Indii&oldid=10606177“