Vagant: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Latinská slova a fráze za použití HotCat |
→Slova téhož původu: -sekce (Wikipedie není slovník) |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Mnozí vaganti se živili recitováním básní a zpěvem při svatbách a slavnostech. |
Mnozí vaganti se živili recitováním básní a zpěvem při svatbách a slavnostech. |
||
Tak vznikla tak zvaná '''vagantská poezie''', milostné, pijácké, posměšné i oslavné básně, většinou v latině, ale i v národních jazycích, ve čtyřverších s párovým rýmem. Nejslavnější zachované sbírky vagantské poezie jsou ''Carmina Cantabrigiensia'' (Cambridgeské básně) patrně [[Porýní|porýnského]] původu z 11.-12. století a ''Carmina Burana'' (Beuronské básně) z bavorského kláštera [[Beuron]] z počátku 13. století. ''Carmina burana'' proslavil německý skladatel [[Carl Orff]], který je zhudebnil. V české literatuře je obdobou vagantské poezie například [[Mastičkář]], divadelní hra ze 14. století. |
Tak vznikla tak zvaná '''vagantská poezie''', milostné, pijácké, posměšné i oslavné básně, většinou v latině, ale i v národních jazycích, ve čtyřverších s párovým rýmem. Nejslavnější zachované sbírky vagantské poezie jsou ''Carmina Cantabrigiensia'' (Cambridgeské básně) patrně [[Porýní|porýnského]] původu z 11.-12. století a ''Carmina Burana'' (Beuronské básně) z bavorského kláštera [[Beuron]] z počátku 13. století. ''Carmina burana'' proslavil německý skladatel [[Carl Orff]], který je zhudebnil. V české literatuře je obdobou vagantské poezie například [[Mastičkář]], divadelní hra ze 14. století. |
||
== Slova téhož původu == |
|||
Od téhož slova ''vagare'' se odvozuje také: |
|||
* '''vágní''' – neurčený, nejistý |
|||
* '''vagabund''' – tulák (pejorativně). |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 4. 7. 2013, 10:04
Vagant (z lat. vagare, toulat se, potulovat) znamená původně tuláka, člověka, který neměl trvalé sídlo, což bylo ve středověku výjimečné. Vaganti byli většinou clerici vagantes, studenti nebo klerici, kteří se toulali světem a čas od času někde učili nebo vypomáhali.
Vagantská poezie
Mnozí vaganti se živili recitováním básní a zpěvem při svatbách a slavnostech. Tak vznikla tak zvaná vagantská poezie, milostné, pijácké, posměšné i oslavné básně, většinou v latině, ale i v národních jazycích, ve čtyřverších s párovým rýmem. Nejslavnější zachované sbírky vagantské poezie jsou Carmina Cantabrigiensia (Cambridgeské básně) patrně porýnského původu z 11.-12. století a Carmina Burana (Beuronské básně) z bavorského kláštera Beuron z počátku 13. století. Carmina burana proslavil německý skladatel Carl Orff, který je zhudebnil. V české literatuře je obdobou vagantské poezie například Mastičkář, divadelní hra ze 14. století.
Odkazy
Související články
Literatura
- M. Rheinheimer, Chudáci, žebráci, vaganti. Praha: Vyšehrad 2003. ISBN 80-7021-579-8,
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vagrancy (people) na anglické Wikipedii a Vagantendichtung na německé Wikipedii.