Exilová periodika: Porovnání verzí
přepracováno značka: editace z Vizuálního editoru |
již není subpahýlem, šablonu Šablona:Subpahýl odebírám; článek je ovšem napsán dosti zmatečně, není mi jasné, o čem přesně má pojednávat, proto navrhuji ho buď přesunout na vhodnější název, nebo rozdělit na dva články nebo globalizovat |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Přesunout|Československá exilová periodika|Exilové periodikum|komentář = V současnosti je pojetí článku trochu zavádějící. Pakliže má pojednávat jen o periodicích Čechů a Slováků za dob komunistické totality, měl by se článek přesunout na vhodnější název. Pakliže má pojednávat o veškerých českých a slovenských exilových periodicích, tak by bylo vhodné rozdělit ho na článek o českých a článek o slovenských (je nějaký zvláštní důvod, proč mají být tyto národy dohromady, pakliže není myšleno Československo?). Pakliže má pojednávat o periodicích celosvětově (článek o tomto pojmu), potom by měl být globalizován a přesunut na jednotné číslo (podobně článek [[Periodikum]], nikoliv Periodika).}} |
|||
{{Subpahýl|20220618020606}} |
|||
{{Rozdělit|Česká exilová periodika|Slovenská exilová periodika}} |
|||
{{Globalizovat}} |
|||
'''Exilová periodika''' Čechů a Slováků se nacházejí na různých místech v různých částech světa. Pro jejich výzkum bylo v roce 1993 založeno [[Centrum pro československá exilová studia]] při [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofické fakultě Univerzity Palackého]] v [[Olomouc|Olomouci]], při kterém je budován archiv československého exilu.<ref>{{Citace elektronického periodika |
'''Exilová periodika''' Čechů a Slováků se nacházejí na různých místech v různých částech světa. Pro jejich výzkum bylo v roce 1993 založeno [[Centrum pro československá exilová studia]] při [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofické fakultě Univerzity Palackého]] v [[Olomouc|Olomouci]], při kterém je budován archiv československého exilu.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
Verze z 19. 6. 2022, 01:04
Exilová periodika Čechů a Slováků se nacházejí na různých místech v různých částech světa. Pro jejich výzkum bylo v roce 1993 založeno Centrum pro československá exilová studia při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, při kterém je budován archiv československého exilu.[1] Nejstarší krajanský tisk je uložen v Náprstkově muzeu. Jiné tiskoviny jsou uloženy ve fondech Britské knihovny (v české a slovenské části exilového a krajanského tisku), další periodika jsou uložena v depozitáři Chicagské univerzity, v německém archivu Bohemia i jinde v zahraničí.[2]
Exilová periodika zpřístupnila veřejnosti pražská knihovna Libri prohibiti, jejíž pracovníci tiskoviny trvale dohledávají a zpracovávají pro potřeby čtenářů a badatelů.[3] V roce 1999 byla knihovnou vydána stejnojmenná publikace: Exilová periodika. Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Knihu sepsali: Lucie Formanová, Jiří Gruntorád a Michal Přibáň. Tento katalog je dostupný online a obsahuje 1086 hesel.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Centrum pro československá exilová studia. Katedra historie [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ https://www.bohemia-online.de/index.php/bohemia/issue/archive
- ↑ Libri prohibiti [online]. [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ FORMANOVÁ, Lucie; GRUNTORÁD, Jiří; PŘIBÁŇ, Michal. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Vyd. 1. vyd. Praha: Libri prohibiti 503 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85996-24-3, ISBN 978-80-85996-24-1. OCLC 45422257