Velká čistka: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Velká čistka''' (rusky {{cizojazyčně|ru|Большая чистка}}, ''Bal'šaja čistka''), někdy označovaná i jako '''Velký teror''', je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] 30. let 20. století, |
'''Velká čistka''' (rusky {{cizojazyčně|ru|Большая чистка}}, ''Bal'šaja čistka''), někdy označovaná i jako '''Velký teror''', je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] 30. let 20. století,které [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.<ref name="Social Catastrophe">Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. By Robert Gellately. 2007. Knopf. 720 pages {{ISBN|1400040051}}</ref> Čistka se týkala většiny vrstev sovětské společnosti: samotné [[VKS(b)|komunistické strany]], úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva (takzvaných „[[kulak]]ů“), etnických minorit a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda [[Sergej Mironovič Kirov|Sergeje Kirova]], hlavy leningradské stranické organizace, v roce [[1934]]. Nejviditelnějším projevem čistky byly takzvané [[moskevské procesy]], veřejná, předem secvičená a rozhodnutá soudní přelíčení proti vedoucím funkcionářům komunistické strany, končící drakonickými rozsudky. |
||
== Průběh == |
== Průběh == |
||
Verze z 12. 6. 2020, 08:09
Velká čistka (rusky Большая чистка, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30. let 20. století,které Josif Stalin spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.[1] Čistka se týkala většiny vrstev sovětské společnosti: samotné komunistické strany, úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva (takzvaných „kulaků“), etnických minorit a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda Sergeje Kirova, hlavy leningradské stranické organizace, v roce 1934. Nejviditelnějším projevem čistky byly takzvané moskevské procesy, veřejná, předem secvičená a rozhodnutá soudní přelíčení proti vedoucím funkcionářům komunistické strany, končící drakonickými rozsudky.
Průběh
Velká čistka byla zahájena pod šéfem NKVD Genrichem Jagodou, na jejím vrcholu od září 1936 do srpna 1938 ji řídil Nikolaj Ježov – tato perioda je proto někdy nazývána „ježovština“; Jagoda i Ježov ovšem stalinským čistkám zanedlouho padli za oběť sami, první byl popraven roku 1938, druhý o necelé dva roky později. Oba dva ovšem jen vykonávali přání a vůli Stalina.[2] Ježova ve funkci šéfa NKVD nahradil Stalinův chráněnec Lavrentij Berija.
Oběti čistek byly často popravovány či vězněny bez řádného soudu, jak jej předepisoval i tehdejší sovětský právní řád, pouze na základně rozhodnutí takzvaných „trojek“ složených z důstojníků tajné policie NKVD, tajemníka krajského výboru a krajského státního zástupce. Pokud k soudům docházelo, šlo o zinscenované a předem rozhodnuté politické procesy, při nichž bylo doznání vynuceno pod nátlakem, často mučením obžalovaných.
- ↑ Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. By Robert Gellately. 2007. Knopf. 720 pages ISBN 1400040051
- ↑ JOHNSON, Paul. Dějiny 20. století. Překlad Jan Čulík st.. 1. vyd. [s.l.]: Rozmluvy, 1991. 846 s. ISBN 80-85336-07-3. S. 297-299.