Zlomenina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 9389028 uživatele 82.100.0.179 (diskuse) zrušena |
m Bot: Odstranění 43 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q68833) |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
[[Kategorie:Zranění]] |
[[Kategorie:Zranění]] |
||
{{Link GA|ru}} |
{{Link GA|ru}} |
||
[[ar:كسر العظم]] |
|||
[[ca:Fractura (medicina)]] |
|||
[[de:Knochenbruch]] |
|||
[[el:Κάταγμα]] |
|||
[[en:Bone fracture]] |
|||
[[eo:Frakturo]] |
|||
[[es:Fractura]] |
|||
[[fa:شکستگی استخوان]] |
|||
[[fi:Luunmurtuma]] |
|||
[[fr:Fracture]] |
|||
[[gl:Fractura]] |
|||
[[gu:અસ્થિભંગ]] |
|||
[[he:שבר (רפואה)]] |
|||
[[id:Fraktur tulang]] |
|||
[[it:Frattura (medicina)]] |
|||
[[ja:骨折]] |
|||
[[jv:Balung tugel]] |
|||
[[ka:მოტეხილობა]] |
|||
[[kk:Сынық]] |
|||
[[kn:ಮೂಳೆ ಮುರಿತ(Bone fracture)]] |
|||
[[ko:골절]] |
|||
[[lt:Kaulo lūžis]] |
|||
[[mr:अस्थिभंग]] |
|||
[[nl:Botbreuk]] |
|||
[[no:Beinbrudd]] |
|||
[[or:ଅସ୍ଥି ଭଗ୍ନ]] |
|||
[[pl:Złamanie]] |
|||
[[pt:Fratura óssea]] |
|||
[[qu:Tullup'aki]] |
|||
[[ro:Fractură]] |
|||
[[ru:Перелом кости]] |
|||
[[scn:Ruttura (frattura)]] |
|||
[[simple:Bone fracture]] |
|||
[[sk:Zlomenina kosti]] |
|||
[[sl:Zlom kosti]] |
|||
[[sr:Prelom]] |
|||
[[sv:Fraktur (medicin)]] |
|||
[[ta:எலும்பு முறிவு]] |
|||
[[te:ఎముక విరుపు]] |
|||
[[tr:Kemik kırığı]] |
|||
[[uk:Переломи кісток]] |
|||
[[vi:Gãy xương]] |
|||
[[zh:骨折]] |
Verze z 11. 3. 2013, 14:47
Zlomenina (latinsky Fractura) je stav, při kterém došlo k porušení kontinuity kosti.
Typy zlomenin
Zlomeniny dělíme na:
- Infrakce (částečné nalomení kosti)
- Fisura (trhlina na dlouhých kostech nebo na lebečních kostech)
- Epifyzeolýza (traumatické porušení kontinuity růstové ploténky)
- Luxační zlomenina (doprovázená vykloubením kloubu)
- Kompresivní zlomenina (typická u bederních obratlů při tlakové zátěži)
- Impresivní zlomenina kosti (stav, kdy je kostní plocha vmáčknuta kostní tkáně)
- Subperiostální zlomenina (stav, kdy není porušen periost)
- Patologická zlomenina (v místě předchozího poškození kosti, například cystou nebo nádorem)
- Zlomenina s dislokací nebo bez dislokace (s posunutím kostních úlomků nebo bez jejich posunu)
- Únavová zlomenina (bez zjevného vyvolávacího traumatu, například zlomeniny zánártních kostí po dlouhých pochodech)
Dle místa vzniku
- Přímá (v místě působení síly)
- Nepřímá (na místě vzdáleném od působení síly)
Dle poruchy kožního krytu
- Otevřená (došlo k poruše kožního krytu)
- Zavřená (není porušen kožní kryt)
Dle lomné linie
- Příčná
- Spirálovitá
- Šikmá
- Tříštivá
Dle dislokace kostních úlomků
Úhlová, rotační, do strany, do strany se zkrácením, do délky s odtažením
Příznaky
- Jisté - patologická pohyblivost, krepitace, typická deformace, pozitivní RTG nález
- Nejisté - otok, bolestivost, deformace, porucha funkce, hematom
Léčení
- Repozice je základem (repozicí se myslí napravení dislokace kostních úlomků)
- Imobilizace neboli znehybnění (nejstarší způsob léčení zlomenin, dnes klasickou sádrovou dlahou nebo modernější plastový obvaz, někdy postačí znehybnění končetiny zvláštním obvazem (například zlomenina klíční kosti) nebo jen klidový režim a léky tlumící bolest(například nekomplikovaná zlomenina jednoho žebra). Klidový režim a následná rehabilitace ve zvláštním korzetu je podstatou léčby nekomplikovaných zlomenin bederních a hrudních obratlů.
- Osteosynthesa znamená operační řešení, při kterém je kost zpevněna nejčastěji kovovým materiálem, kterým je nějaký druh nerezové oceli nebo titanu, který se po čase buď vyjme, nebo někdy i ponechá. Existuje řada metod, od jednoduchých cerkláží ocelovými dráty, přes šrouby doplněné dlahami až po nejrůznější systémy hřebování s předvrtáváním nebo bez něj (hřeb znamená navlečení nejčastěji dlouhé a duté kosti na pevný a dlouhý ocelový profil, který je na konci zafixován šrouby. Po čase se šrouby na jednom zpravidla distálním (vzdáleném) konci vyjmou, čemuž se říká dynamizace).
- Zevní fixace je navrtání speciálních hřebů někdy se závity na konci do kostních úlomků skrze kůži a jejich upevnění vně končetiny do zevního fixatéru (nejlépe si ho představíte jako stavebnici Merkur, do které zafixujete hřeby a můžete s nimi různě manipulovat a ve vhodné poloze to všechno zafixujete). Existuje řada tuzemských i zahraničních systémů, což platí pro všechny typy operačních metod.
- Náhrady, čímž se myslí například náhrada horního konce stehenní kosti po jeho zlomení (takzvaná CKP neboli cervikokapitální prothesa), nebo náhrada téhož včetně kloubní jamky (TEP neboli totální endoprothesa). Vzhledem k tomu, že tento typ zlomeniny je častý ve vyšším věku, kdy je obvykle přítomno i značné opotřebení chrupavek (artróza), je to pro pacienty řešení i do budoucna. Existují náhrady nejenom kyčle, ale i kolena, hlezna, ramene a lokte. Klouby na prstech lze nahradit implantáty z kvalitního silikonu. Lze nahradit těla obratlů, nebo část lebečních kostí. Mezi náhrady se mohou řadit i transplantace vlastní kostní tkáně.
- Klidový režim následovaný časnou rehabilitací je metodou volby u značně nemocných a starých pacientů, kde je velká pravděpodobnost, že by nepřežili některý z výše uvedených operačních zákroků. Tato volba jim sice přinese invaliditu, ale dává jim v některých případech vyšší (nebo možná jedinou) šanci na přežití.
- Amputace. Jakkoliv to zní tvrdě, je v některých případech amputace značně zdevastované končetiny vhodnější metodou nežli zdlouhavé, bolestivé a v neposlední řadě i značně nákladné pokusy o vyléčení, které vyústí v nefunkční nehybnou a překážející končetinu. V takovém případě je (přísně individuálně) někdy vhodnější končetinu časně amputovat a nahradit protézou. Tím více to platí pro výjimečné situace, jako jsou rozsáhlé živelní pohromy, nebo válka, kdy nikdy nebude dosti prostředků na ideální léčbu všech. Lze sem zařadit i amputaci například hlavičky vřetenní kosti u jejího roztříštění a značné dislokaci úlomků, což sice není ideální, ale přinese to v některých případech lepší funkční výsledek než jiné operační postupy.