Turkestánský hřbet: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
Turkestánský hřbet je ze severu výrazně ohraničen [[Ferganská kotlina|Ferghanskou kotlinou]] (přibližně spojnicí měst [[Batken]] |
Turkestánský hřbet je ze severu výrazně ohraničen [[Ferganská kotlina|Ferghanskou kotlinou]] (přibližně spojnicí měst [[Batken]], Istravšan, Samarkand), neméně znatelná je i jeho jižní hranice - tvoří ji řeka [[Zeravšan]], která jej odděluje od jižního souseda [[Zeravšanský hřbet|Zeravšanského hřbetu]]. Na východě počíná svou existenci v monumentálním Matčinském horském uzlu, jehož středobodem je pik Igla (4730 m.n.m.), odtud pak sleduje striktně východo-západní směr a po jeho vrcholcích probíhá kyrgyzsko-tádžická státní hranice. Na západ pokračuje značně zaledněnou oblastí - nejvýznamnější je mohutný Zeravšanský ledovec (cca 25km, zdrojnice řeky Zeravšan), dále pak ledovce Šurovskogo, Kšemiš a Rajgorodskyj. Právě nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva - pik Skalistyj (5621 m.n.m.) - a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m.n.m., Kšemiš-Baši 5290 m.n.m). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných granitových věží. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510 m.n.m., pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd..), a v okolí piků Ak-su (5355 m.n.m.) a Sabach (5282 m.n.m.). Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101 m.n.m.), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle Šachristan (3378 m.n.m) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města - Dušanbe a Chodžent. To už se k hřebenu přimyká další státní hranice, tentokrát uzbecko-tádžická. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na dohled od historického města Samarkandu. |
||
Verze z 19. 12. 2012, 23:03
Turkestánský hřbet (rusky Туркестанский хребет) je horský hřeben v Centrální Asii náležící do horské soustavy Pamiro-Alaje. Na východě začíná v Matčinském horském uzlu, probíhá po hranici Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, na západě pak zaniká v uzbeckých pouštích nad městem Samarkand. Jeho délka je přibližně 350km, nejvyšším vrcholem je Pik Skalistyj (5621 m.n.m).
Geografie
Turkestánský hřbet je ze severu výrazně ohraničen Ferghanskou kotlinou (přibližně spojnicí měst Batken, Istravšan, Samarkand), neméně znatelná je i jeho jižní hranice - tvoří ji řeka Zeravšan, která jej odděluje od jižního souseda Zeravšanského hřbetu. Na východě počíná svou existenci v monumentálním Matčinském horském uzlu, jehož středobodem je pik Igla (4730 m.n.m.), odtud pak sleduje striktně východo-západní směr a po jeho vrcholcích probíhá kyrgyzsko-tádžická státní hranice. Na západ pokračuje značně zaledněnou oblastí - nejvýznamnější je mohutný Zeravšanský ledovec (cca 25km, zdrojnice řeky Zeravšan), dále pak ledovce Šurovskogo, Kšemiš a Rajgorodskyj. Právě nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva - pik Skalistyj (5621 m.n.m.) - a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m.n.m., Kšemiš-Baši 5290 m.n.m). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných granitových věží. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510 m.n.m., pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd..), a v okolí piků Ak-su (5355 m.n.m.) a Sabach (5282 m.n.m.). Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101 m.n.m.), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle Šachristan (3378 m.n.m) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města - Dušanbe a Chodžent. To už se k hřebenu přimyká další státní hranice, tentokrát uzbecko-tádžická. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na dohled od historického města Samarkandu.