Kožní maz: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám pl:Łój |
m r2.7.2) (Robot: Odebírám pl:Łój; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| periodikum = Dermatoendocrinol |
| periodikum = Dermatoendocrinol |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
*[[triglyceridy]] – 45% |
* [[triglyceridy]] – 45% |
||
*[[vosky]] – 25% |
* [[vosky]] – 25% |
||
*[[skvalen]] – 12% |
* [[skvalen]] – 12% |
||
*volné [[mastné kyseliny]] – 10% |
* volné [[mastné kyseliny]] – 10% |
||
*[[cholesterol]] a [[ester]]y [[sterol]]ů – 4% |
* [[cholesterol]] a [[ester]]y [[sterol]]ů – 4% |
||
*[[diglyceridy]] – 2% |
* [[diglyceridy]] – 2% |
||
== Produkce == |
== Produkce == |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
[[fr:Sébum]] |
[[fr:Sébum]] |
||
[[ja:皮脂]] |
[[ja:皮脂]] |
||
[[pl:Łój]] |
|||
Verze z 13. 11. 2012, 11:20
Kožní maz (lat. sebum) je olejovitá tělní tekutina vylučovaná mazovými žlázami. Lidský kožní maz je specifický svým množstvím i vlastnostmi; také akné je pouze záležitost lidského těla. Na čtvereční centimetr se udává v některých místech lidského těla až 150–300 µg kožního mazu.[1] Nicméně platí, že určitý typ kožního mazu se vyskytuje u většiny savců.
Složení
Kožní maz se vylučuje na povrch pokožky a mísí se zde mimo jiné se sekretem potních žláz. U člověka na povrchu těla vytváří vrstvu o pH 4–6, což funguje jako ochrana těla před infekcí některými patogenními mikroby. Mimo to maz snižuje ztráty vody z kůže a udržuje vlhkost kůže.[2] U člověka se udává přibližně toto složení:[1]
- triglyceridy – 45%
- vosky – 25%
- skvalen – 12%
- volné mastné kyseliny – 10%
- cholesterol a estery sterolů – 4%
- diglyceridy – 2%
Produkce
Lidská mazová žláza je alveolus (váček) obklopený na obvodu plochými buňkami bohatými na ribozomy. Tyto buňky se množí a postupně se dostávají do střední části alveolu, kde se plní tukovými kapénkami a postupně odumírají. Z těchto odumřelých buněk vzniká kožní maz. Ten se dostává díky stahům hladkých svalů (arrector pili) do vlasového folikulu a odtud na povrch pokožky. Výživný kožní maz je jedním z důvodů pro vznik zánětů folikulu (folikulitid) a akné.[3]
Množství vylučovaného tuku je proměnlivé. Vysokých hladin dosahuje u novorozenců, zatímco u dětí je činnost mazových žláz nižší. V pubertě opět množství vylučovaného tuku stoupá. U žen dosahuje maxima v 20–40 letech, u mužů v 30–50 letech. Vylučování mazu kontroluje také hladina testosteronu (u mužů) a androgenů z nadledvin (u žen).[2]
Reference
- ↑ a b PAPPAS, Apostolos. Epidermal surface lipids. Dermatoendocrinol. 2009, roč. 1, čís. 2, s. 72-76. Dostupné online. ISSN 1938-1972.
- ↑ a b SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007.
- ↑ JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.