Epistemologie: Porovnání verzí
typo |
m r2.6.4) (Robot: Přidávám ky:Гносеология; měním fa:معرفتشناسی, mk:Епистемологија |
||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
[[et:Epistemoloogia]] |
[[et:Epistemoloogia]] |
||
[[eu:Epistemologia]] |
[[eu:Epistemologia]] |
||
[[fa: |
[[fa:معرفتشناسی]] |
||
[[fi:Tietoteoria]] |
[[fi:Tietoteoria]] |
||
[[fiu-vro:Epistemoloogia]] |
[[fiu-vro:Epistemoloogia]] |
||
Řádek 86: | Řádek 86: | ||
[[kk:Эпистемология]] |
[[kk:Эпистемология]] |
||
[[ko:인식론]] |
[[ko:인식론]] |
||
[[ky:Гносеология]] |
|||
[[la:Epistemologia]] |
[[la:Epistemologia]] |
||
[[lt:Epistemologija]] |
[[lt:Epistemologija]] |
||
[[lv:Epistemoloģija]] |
[[lv:Epistemoloģija]] |
||
[[mk:Епистемологија]] |
|||
[[mk:Епистемиологија]] |
|||
[[ml:വിജ്ഞാനശാസ്ത്രം]] |
[[ml:വിജ്ഞാനശാസ്ത്രം]] |
||
[[ms:Epistemologi]] |
[[ms:Epistemologi]] |
Verze z 3. 8. 2012, 18:17
Gnoseologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.
Teorie poznání
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních věd – psychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[zdroj?] Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze Descartovo Myslím, tedy jsem obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.[1]
Odkazy
- ↑ NIETZSCHE, Friedrich. Mimo dobro a zlo. Praha: Aurora, 1996. Kapitola Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17.
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
- Teorie odrazu
- Racionalismus#Poznání
- Empirismus
- Transcendentální idealismus
- Subjektivní idealismus
- Fenomenologie
- Skepticismus
- Genetická epistemologie
Literatura
- ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-25414-4.