Epistemologie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.)
typo
Řádek 1: Řádek 1:
'''Gnoseologie''' (z [[řečtina|řeckého]] γνῶσις ''gnósis'' poznání + λόγος ''logos'' slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle '''epistemologie''' (z řec. έπιστήμη ''epistémé'' znalost, schopnost) či '''noetika''' (z řec. νοήμα ''noéma'' myšlenka) je [[Filosofie|filozofická]] disciplina, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.
'''Gnoseologie''' (z [[řečtina|řeckého]] γνῶσις ''gnósis'' poznání + λόγος ''logos'' slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle '''epistemologie''' (z řec. έπιστήμη ''epistémé'' znalost, schopnost) či '''noetika''' (z řec. νοήμα ''noéma'' myšlenka) je [[Filosofie|filozofická]] disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.


== Teorie poznání ==
== Teorie poznání ==

Verze z 20. 7. 2012, 20:07

Gnoseologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.

Teorie poznání

Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních vědpsychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[zdroj?] Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze Descartovo Myslím, tedy jsem obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.[1]

Odkazy

  1. NIETZSCHE, Friedrich. Mimo dobro a zlo. Praha: Aurora, 1996. Kapitola Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17. 

Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Literatura

Šablona:Link GA Šablona:Link GA