Epistemologie: Porovnání verzí
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.) |
typo |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Gnoseologie''' (z [[řečtina|řeckého]] γνῶσις ''gnósis'' poznání + λόγος ''logos'' slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle '''epistemologie''' (z řec. έπιστήμη ''epistémé'' znalost, schopnost) či '''noetika''' (z řec. νοήμα ''noéma'' myšlenka) je [[Filosofie|filozofická]] |
'''Gnoseologie''' (z [[řečtina|řeckého]] γνῶσις ''gnósis'' poznání + λόγος ''logos'' slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle '''epistemologie''' (z řec. έπιστήμη ''epistémé'' znalost, schopnost) či '''noetika''' (z řec. νοήμα ''noéma'' myšlenka) je [[Filosofie|filozofická]] disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět. |
||
== Teorie poznání == |
== Teorie poznání == |
Verze z 20. 7. 2012, 20:07
Gnoseologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.
Teorie poznání
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních věd – psychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[zdroj?] Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze Descartovo Myslím, tedy jsem obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.[1]
Odkazy
- ↑ NIETZSCHE, Friedrich. Mimo dobro a zlo. Praha: Aurora, 1996. Kapitola Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17.
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
- Teorie odrazu
- Racionalismus#Poznání
- Empirismus
- Transcendentální idealismus
- Subjektivní idealismus
- Fenomenologie
- Skepticismus
- Genetická epistemologie
Literatura
- ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-25414-4.