Stanislav Bukovský: Porovnání verzí
m + kat. |
m odkaz |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
}}</ref> Ve funkci nahradil zesnulého dr. [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]]. Pak byl také starostou [[Svaz Slovanského sokolstva|Svazu slovanského sokolstva]] a zapojil se do pořádání [[Všesokolský slet|všesokolských sletů]]. |
}}</ref> Ve funkci nahradil zesnulého dr. [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]]. Pak byl také starostou [[Svaz Slovanského sokolstva|Svazu slovanského sokolstva]] a zapojil se do pořádání [[Všesokolský slet|všesokolských sletů]]. |
||
V říjnu 1938 byl povolán do vlády generála Syrového jako nestraník do funkce ministra školství. Zde setrval dva měsíce. Po zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byla organizace Sokol úředně zrušena a Bukovský byl v říjnu roku 1941 zatčen. Dostal se do koncentračního táboru v [[Terezín]]ě a odtud do vyhlazovacího tábora [[Osvětim]], kde byl v říjnu 1942 zavražděn v plynové komoře. Bylo mu 53 roků.<ref name="Bartoš">{{Citace monografie |
V říjnu 1938 byl povolán do [[Druhá vláda Jana Syrového|vlády generála Syrového]] jako nestraník do funkce ministra školství. Zde setrval dva měsíce. Po zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byla organizace Sokol úředně zrušena a Bukovský byl v říjnu roku 1941 zatčen. Dostal se do koncentračního táboru v [[Terezín]]ě a odtud do vyhlazovacího tábora [[Osvětim]], kde byl v říjnu 1942 zavražděn v plynové komoře. Bylo mu 53 roků.<ref name="Bartoš">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Bartoš |
| příjmení = Bartoš |
||
| příjmení2 = Kovářová |
| příjmení2 = Kovářová |
||
Verze z 16. 6. 2012, 19:44
Stanislav Bukovský (2. květen 1889, Vyškov – 8. říjen 1942, Osvětim), vedoucí činovník Sokola, nezávislý ministr Československa.
Životopis
Pocházel z Vyškova, narodil se zde ve mlýně. Už od mládí se věnoval sokolským cvičením. V roce 1913 ukončil zdárně studium na lékařské fakultě v Praze. Během 1. světové války narukoval, na italské frontě byl těžce zraněn na noze a nastoupil jako vojenský lékař v Praze na Hradčanech.
Po skončení války se věnoval činnosti v organizaci Sokol. Stal se členem jejího předsednictva, místostarostou a 8. března 1932 byl zvolen starostou.[1] Ve funkci nahradil zesnulého dr. Josefa Scheinera. Pak byl také starostou Svazu slovanského sokolstva a zapojil se do pořádání všesokolských sletů.
V říjnu 1938 byl povolán do vlády generála Syrového jako nestraník do funkce ministra školství. Zde setrval dva měsíce. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla organizace Sokol úředně zrušena a Bukovský byl v říjnu roku 1941 zatčen. Dostal se do koncentračního táboru v Terezíně a odtud do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde byl v říjnu 1942 zavražděn v plynové komoře. Bylo mu 53 roků.[2]
Reference
- ↑ KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola IX. všesokolský slet 1932, s. 31.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bukovský Stanislav, s. 38.
