Eufrozina Kyjevská: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám de, es, hu, id, it, nl, pl, ro, ru, sv, uk |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Mstislav I. Kyjevský]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Mstislav I. Kyjevský]]}} |
||
| Řádek 11: | Řádek 10: | ||
{{Příbuzný|dcera|Markéta}} |
{{Příbuzný|dcera|Markéta}} |
||
}} |
}} |
||
'''Eufrozina Kyjevská''' ([[ruština|rusky]] ''Ефросинья Мстиславна'', [[1130]]{{nejisté datum|narození}}-[[1193]]{{nejisté datum|úmrtí}}) byla královna uherská a chorvatská. |
'''Eufrozina Kyjevská''' ([[ruština|rusky]] ''Ефросинья Мстиславна'', [[1130]]{{nejisté datum|narození}}-[[1193]]{{nejisté datum|úmrtí}}) byla královna uherská a chorvatská. Jako královna vdova výrazně ovlivňovala politiku království. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodila se jako dcera kyjevského knížete [[Mstislav I. Kyjevský|Mstislava I.]] a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále [[Gejza II. Uherský|Gejzu II.]] |
Narodila se jako dcera kyjevského knížete [[Mstislav I. Kyjevský|Mstislava I.]] a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále [[Gejza II. Uherský|Gejzu II.]] Až do manželovy smrti roku 1162 se Eufrozina politiky nezúčastnila. Když nastoupil na uvolněný trůn nezletilý syn [[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]] došlo ke sporu o trůn s mladším bratrem zemřelého krále [[Štěpán IV. Uherský|Štěpánem]], který byl manželem neteře byzantského císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela]]. Eufrozina poporovala svého syna Štěpána. |
||
[[Fridrich I. Barbarossa]], který se snažil Arpádovce získat pro podporu [[Seznam papežů|papeže]] [[Viktor IV.|Viktora IV.]] pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i [[seznam českých králů|českého krále]] [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu [[Primogenitura|primogenitury]]. Roku [[1164]] vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.<ref name="žemlička261">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Žemlička |
|||
| jméno = Josef |
|||
| rok = 2007 |
|||
| titul = Čechy v době knížecí : (1034-1198) |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny |
|||
| místo = Praha |
|||
| strany = 261 |
|||
| poznámka = |
|||
| isbn = 978-80-7106-905-8 |
|||
}}</ref> |
|||
Štěpán III. roku 1172 zemřel zřejmě v důsledku jedu a na trůn měl nastoupit mladší [[Béla III. Uherský|Béla]]. Ten byl původně zasnouben z byzantskou princeznou a měl se stát nástupcem císaře Manuela Komnéna. Většina uherských magnátů včetně královny matky však jako vhodnějšího pretendenta trůnu viděla prince [[Gejza Uherský|Gejzu]], který na rozdíl od Bély vyrůstal a žil v Uhrách. Béla nechal po několika marných snahách o změnu na trůnu oba, matku i bratra, uvěznit. Gejzovi se opakovaně podařilo utéct k sousedním vládcům, ale jak rakouský vévoda Leopold, tak český kníže Soběslav II. jej Bélovi vydali. Vězněm byl až do roku 1189, kdy byl propuštěn na přímluvu císaře Barbarossy. Stal se společně s dvěma tisícovkami uherských bojovníků účastníkem kruciáty, jež měla za cíl osvobození Jeruzaléma. Eufrozina byla časem propuštěna a odešla do Konstantinopole. Závěr života strávila v klášterním ústraní. |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}} |
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}} |
||
{{Posloupnost|co=[[Seznam chorvatských královen|Chorvatská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}} |
{{Posloupnost|co=[[Seznam chorvatských královen|Chorvatská královna]]| před = [[Helena Srbská]]|po=[[Anežka Babenberská (1182)|Anežka Babenberská]]|kdy=[[1146]] - [[1162]]}} |
||
{{Portály|Středověk|Rusko|Maďarsko}} |
{{Portály|Středověk|Rusko|Maďarsko}} |
||
Verze z 12. 5. 2012, 23:47
| otec | Mstislav I. Kyjevský |
|---|---|
| manžel | Gejza II. Uherský |
| dcera | Alžběta Uherská |
| syn | Štěpán III. Uherský |
| syn | Béla III. Uherský |
| syn | Gejza Uherský |
| dcera | Adéla |
| dcera | Helena Uherská |
| dcera | Markéta |
Eufrozina Kyjevská (rusky Ефросинья Мстиславна, 1130?-1193?) byla královna uherská a chorvatská. Jako královna vdova výrazně ovlivňovala politiku království.
Život
Narodila se jako dcera kyjevského knížete Mstislava I. a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále Gejzu II. Až do manželovy smrti roku 1162 se Eufrozina politiky nezúčastnila. Když nastoupil na uvolněný trůn nezletilý syn Štěpán III. došlo ke sporu o trůn s mladším bratrem zemřelého krále Štěpánem, který byl manželem neteře byzantského císaře Manuela. Eufrozina poporovala svého syna Štěpána.
Fridrich I. Barbarossa, který se snažil Arpádovce získat pro podporu papeže Viktora IV. pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i českého krále Vladislava II. Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu primogenitury. Roku 1164 vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.[1]
Štěpán III. roku 1172 zemřel zřejmě v důsledku jedu a na trůn měl nastoupit mladší Béla. Ten byl původně zasnouben z byzantskou princeznou a měl se stát nástupcem císaře Manuela Komnéna. Většina uherských magnátů včetně královny matky však jako vhodnějšího pretendenta trůnu viděla prince Gejzu, který na rozdíl od Bély vyrůstal a žil v Uhrách. Béla nechal po několika marných snahách o změnu na trůnu oba, matku i bratra, uvěznit. Gejzovi se opakovaně podařilo utéct k sousedním vládcům, ale jak rakouský vévoda Leopold, tak český kníže Soběslav II. jej Bélovi vydali. Vězněm byl až do roku 1189, kdy byl propuštěn na přímluvu císaře Barbarossy. Stal se společně s dvěma tisícovkami uherských bojovníků účastníkem kruciáty, jež měla za cíl osvobození Jeruzaléma. Eufrozina byla časem propuštěna a odešla do Konstantinopole. Závěr života strávila v klášterním ústraní.
Reference
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261.
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1146 - 1162 Eufrozina Kyjevská |
Nástupce: |
| Chorvatská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1146 - 1162 Eufrozina Kyjevská |
Nástupce: |