Karel Řičář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek založen
 
Droosy1 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
| do = [[1939]]
| do = [[1939]]
| datum_narození = [[23. říjen|23. října]] [[1900]]
| datum_narození = [[23. říjen|23. října]] [[1900]]
| místo_narození =
| místo_narození = Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)
|datum_úmrtí = [[1977]]
|datum_úmrtí = 4. února [[1977]]
|místo_úmrtí =
|místo_úmrtí = Voděrady
| strana = [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| strana = [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| manžel/ka =
| manžel/ka =
Řádek 15: Řádek 15:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Karel Řičář''' též '''Karel Říčař''' ([[23. říjen|23. října]] [[1900]] – [[1977]]) byl [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění republiky Československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].
'''Karel Řičář''' též '''Karel Říčař''' ([[23. říjen|23. října]] [[1900]] Voděrady 4. února [[1977]] Voděrady<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222</ref>) byl [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění republiky Československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].


== Biografie ==
== Biografie ==
Po rodičích vlastnil malé hospodářství. Vedle své profese se angažoval nejprve od roku 1922 v orelském hnutí: 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové. Později se zapojil do ČSL, kde se stal členem ZVV ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Autor řady článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Podepisoval se pseudonymem Jan Vrch. 1927-1945 starosta obce a 1945-1947 předseda MNV ve Voděradech. Působil též v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref>

V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do [[21. březen|21. března]] [[1939]].<ref>{{Citace elektronické monografie
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do [[21. březen|21. března]] [[1939]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
Řádek 36: Řádek 38:
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. 1953 zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění (údajné kontakty s exilovou křesťanskodemokratickou stranou) odsouzen k trestu smrti pro trestný čin velezrady. Později mu byl trest změněn na doživotí a následně snížen na deset let. Vězněn v Hradci Králové, na Pankráci, Valdicích a v Leopoldově. 1960 propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval jako nádeník v místním JZD. 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>



== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 18. 3. 2012, 00:24

Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Po rodičích vlastnil malé hospodářství. Vedle své profese se angažoval nejprve od roku 1922 v orelském hnutí: 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové. Později se zapojil do ČSL, kde se stal členem ZVV ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Autor řady článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Podepisoval se pseudonymem Jan Vrch. 1927-1945 starosta obce a 1945-1947 předseda MNV ve Voděradech. Působil též v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[2]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do 21. března 1939.[3]

Podle údajů k roku 1935 byl profesí chalupníkem. Bydlel ve Voděradech.[4] V této obci byl ve 30. letech 20. století starostou. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. V květnu 1945 stanul v čele Revolučního národního výboru.[5]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. 1953 zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění (údajné kontakty s exilovou křesťanskodemokratickou stranou) odsouzen k trestu smrti pro trestný čin velezrady. Později mu byl trest změněn na doživotí a následně snížen na deset let. Vězněn v Hradci Králové, na Pankráci, Valdicích a v Leopoldově. 1960 propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval jako nádeník v místním JZD. 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[6]


Odkazy

Reference

  1. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
  2. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  3. Karel Řičář [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  4. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  6. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223

Externí odkazy