Zletilost: Porovnání verzí
m +mladistvý; typolink |
m →Související články: iw |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
[[Kategorie:Soukromé právo]] |
[[Kategorie:Soukromé právo]] |
||
[[de:Volljährigkeit]] |
|||
[[en:Age of majority]] |
|||
[[es:Mayoría de edad]] |
|||
[[fr:Majorité civile]] |
|||
[[nl:Volwassene]] |
|||
[[pt:Maioridade]] |
|||
[[sv:Myndig]] |
|||
Verze z 11. 3. 2012, 18:48
Zletilost neboli plnoletost[1] označuje věk, jehož dosažením osoba nabývá plné způsobilosti k právním úkonům (právnická definice: zletilostí se nabývá plná způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti práv a brát na sebe povinnosti) (tzv. způsobilost k právním úkonům).
V České republice je zletilost pro celý právní řád upravena v občanském zákoníku, který v § 8 stanoví, že zletilosti se obecně nabývá až dovršením 18. roku věku. Před dosažením tohoto věku jen uzavřením manželství s předchozím souhlasem soudu, nejdříve však v 16. letech, přičemž takto jednou nabytá zletilost se pak neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené jejich rozumové a volní vyspělosti, která v zásadě odpovídá jejich věku.
Kniha Tovačovská (1481–1490) uvádí dospělost pro pány 16 a 14 let, pro rytíře 17 a 15 let a pro měšťany 18 a 16 let. Roku 1549 byla stanovena hranice dospělosti na 20 let pro šlechtu (platné do roku 1811), 18 let pro měšťany a 15 let pro dívky. Od roku 1753 do roku 1919 byla stanovena zletilost na 24 let. Roku 1950 byla snížena hranice zletilosti z 21 let na dnešních 18 let.