Krajinná sféra: Porovnání verzí
Překlad z sk:Krajinná sféra |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Horní hranicí krajinné sféry je tzv. [[ozonosféra]] v dolní části [[Stratosféra|stratosféry]] (12-13 km nad zemským povrchem). |
Horní hranicí krajinné sféry je tzv. [[ozonosféra]] v dolní části [[Stratosféra|stratosféry]] (12-13 km nad zemským povrchem). |
||
Dolní hranicí krajinné sféry může být [[Mohorovičićova diskontinuita| |
Dolní hranicí krajinné sféry může být [[Mohorovičićova diskontinuita|Mohorovičićova plocha diskontinuity]] (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkomaná [[Země]]. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků je pri georeliéfu. |
||
{{Sféry Země}} |
{{Sféry Země}} |
||
Verze z 1. 8. 2011, 13:51
Krajinná sféra představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry. Je to základní objekt zkoumíní geografie. Fyzicko-geografickou sféru představuje příroda jako taková, všechny sféry - litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je geotop, vícero geotopů tvoří chóru, vícero chór tvoří region a regiony tvoří kontinent. Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická krajina. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky.
Hranice krajinné sféry
Horní hranicí krajinné sféry je tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (12-13 km nad zemským povrchem).
Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkomaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků je pri georeliéfu.