Liteřina: Porovnání verzí
m písmolijectví |
m r2.7.1) (robot přidal: pl:Stop drukarski |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
[[hu:Betűfém]] |
[[hu:Betűfém]] |
||
[[ja:活字合金]] |
[[ja:活字合金]] |
||
[[pl:Stop drukarski]] |
|||
[[vi:Hợp kim đúc chữ]] |
[[vi:Hợp kim đúc chữ]] |
Verze z 28. 7. 2011, 07:47
Liteřina je slitina používaná v písmolijectví. Její přibližné složení je: 50‒86% olova, 3‒20% cínu a 11‒30% antimonu.
Liteřinu vyvinul ve 14. století zakladatel knihtisku Johannes Gutenberg pro odlévání tiskařských liter. Jednotlivá písmena se v tiskárnách skládala do stránek a sloužila k tisku knih, novin a časopisů. Po vytištění potřebného textu se stránka rozmetala a byly odlity nové litery. Slitina má pro knihtisk optimální vlastnosti - dostatečně nízkou teplotu tání, takže ji bylo možno tavit jednoduchými středověkými prostředky a přitom je po vychladnutí dostatečně odolná vůči tlaku který je na litery při tisku vyvíjen. Složení liteřiny se v průběhu staletí téměř nezměnilo. Její význam poklesl až na přelomu 20. a 21. století s nástupem elektronické sazby knih.