Dolní Lužice: Porovnání verzí
→Národností složení: rekat - kat |
m r2.7.1) (robot přidal: fr:Basse-Lusace |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
[[dsb:Dolna Łužyca]] |
[[dsb:Dolna Łužyca]] |
||
[[en:Lower Lusatia]] |
[[en:Lower Lusatia]] |
||
[[fr:Basse-Lusace]] |
|||
[[hsb:Delnja Łužica]] |
[[hsb:Delnja Łužica]] |
||
[[la:Lusatia inferior]] |
[[la:Lusatia inferior]] |
||
Verze z 28. 2. 2011, 20:16
.jpg)
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348-1635 byla Dolní Lužice součástí soustátí Zemí Koruny české.
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.