Pracovní sobota: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
⚫ | |||
*[[Volná sobota v Polsku]] |
*[[Volná sobota v Polsku]] |
||
Řádek 20: | Řádek 19: | ||
<references/> |
<references/> |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Historie]] |
[[Kategorie:Historie]] |
||
[[Kategorie:Komunistický režim v Československu]] |
[[Kategorie:Komunistický režim v Československu]] |
Verze z 17. 1. 2011, 11:19
Pracovní sobota je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno – zpravidla za státem uznaný svátek. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo stejně, jako v jiné pracovní dny, a každá sobota tak byla pracovní, ovšem bývala kratší, např. šestihodinová.
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden pětidenní pracovní týden i v Československu.[1] s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala pracovní sobota. Pracovních sobot, které nesouvisely s přesunem pracovního volna, postupně během 80. let ubývalo - poslední taková byla 11.3.1989. V polovině 80. let nastal dočasný nárůst pracovních sobot. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i neděle, což nastávalo okolo Vánoc, Nového roku, Prvního máje a výročí osvobození, pokud tyto svátky připadly v průběhu týdne. Jako příklad lze uvést 2 pracovní neděle po sobě v roce 1985 - 5. a 12.5.
V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1) 28.4. (místo Po 30.4.), 2) 22.12. (místo Po 24.12.) a 3)29.12. (místo Po 31.12.), nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná.
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. V letech 1968 a 1969 se pořádaly víceméně dobrovolné pracovní "Dubčekovy" sobotní směny na podporu reformního vedení státu. Proslulé jsou také pozdější „mamulovky“,[2] které vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.
Pracovní soboty v jiných zemích RVHP
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v Sovětském svazu jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. subótniky.